Dne 18. března vzlétl na svoji poslední cestu prostorem velký český bohém, talent nejen české prózy, ale i kritické satirické žurnalistiky a zvláště scenáristiky, anarchistický Ikaros a něžný "levičák" a "extrémista" české literatury PAVEL SÝKORA (narozen 25. února 1954 v Praze). Jeho jméno samozřejmě chybí snad ve všech učebnicích a slovnících, pro jejichž pisatele byl patrně moc levicový, umělecky nezařaditelný, slohově originální, vždy svůj, neúplatný a neváhající vyslovit nepříjemné pravdy bez ohledu na módu, konvenci nebo domnělou korektnost tématu. Jeden z nejlepších žáků Jana Cigánka (vystudoval pražskou FAMU, kde jej Cigánek zasvěcoval do tajů písemnictví, zvláště světového) a dlouholetý spolupracovník Obrysu-Kmene, stál u zrodu časopisu v roce 1996 - a jen vrozená skromnost a vůle nikam se "nezařazovat" mu bránily, aby byl od počátku uveden mezi členy redakční rady. Do časopisu však kontinuitně přispíval různými satirickými skeči, groteskami a povídkami pod jménem vlastním i pod četnými pseudonymy.
   Jako prozaik debutoval roku 1987 dvojnovelou Vánoce na krku (Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1987), v témž roce vydal historický triptych Zápasy a bloudění (Mladá fronta), podílel se na řadě sborníků a antologií (mj. sci-fi pod názvem Přistání na Řípu, 1988). O rok později vydává knihu sedmi povídkových próz nazvanou Okresní Ikaros (Praha 1989), s prvky literatury absurdní a vědecko-fantastické. V roce 1995 vydal v "černé řadě" Daniela Strože sbírku básní Svejm fízlům řekněte (s podtitulem Dumy samotářského levičáka), navazující na tradici kabaretních grotesek a politických satir gellnerovských, avšak s nezakrytě elegickou notou: "Nad námi v modrém poli slepice bdělá: / to avantgardní tržní znamení" (s. 26). Úspěchů dosáhl i v činnosti dramatické a dramaturgické; věnoval se též překladům a adaptacím z anglické či německé literatury (prózy pro děti, nakladatelství Albatros), úzce spolupracoval s Ikarií, s televizí Prima atp.
   Sýkora odlétl do jiných krajin, možná bližších světu sci-fi a usměvavých ďáblů než křesťanskému ráji, ale jeho smrtí Unie českých spisovatelů i česká literatura jako celek ztrácí velmi talentovaného tvůrce.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]