Tento lákavý titul dal své novele ing. Aleš Stroukal (roč. 1959, člen Obce spisovatelů, bydlí v Žatci a zatím vydal: Z nebe se dá vystřihovat, 1994, Zvířátkování, 1998, Je to křeč, 2004). Jeho novela je vskutku »mandlová«, lákavá erotikou (156 str., vydala Severočeská knihovna v Ústí n. L. společně se Severočeským klubem spisovatelů, 2004).
   Vstupní kapitola je dovedně napsaná, ale přece jen nepříliš věrohodná: na plese si hezkou studentku »namluví« čtveřice ženatých absolventů vysokých škol, odvedou ji na koleje a vystřídají se v její posteli. Není jasné, kdo je otcem očekávaného dítěte. Čeněk, který se rozvádí a rád by si »matičku Tyldu« vzal, zahyne při dopravní nehodě - a tak Tylda zůstává svobodnou matkou a vychová syna Borise až do vysokoškolských let. V tu dobu se setkává na horách s jedním z kvarteta svůdců. Výsledkem je porod dcerušky, ale zase bez sňatku.
   Nevěrohodnost nelze autorovi vytknout, statistiky sledující naši společnost skutečně vykazují, že mladé páry do manželství většinou nepospíchají a že řada matek zůstává svobodných.
   A tak Stroukalova »láska v kvartetu«, ač překvapivá, nevybočuje příliš z dnešní doby. Tyldin syn Boris se také ocitá na pokraji otcovství a svatby, ale jeho milá Markéta dá zřejmě přednost jinému partnerovi.
   Stejně překvapivě, ale nakonec věrohodně končí manželská krize jednoho z »mileneckého kvarteta«, Marcela. Jeho manželka je úspěšná herečka, zamiluje se do ní švédský režisér a zve ji do své vlasti. Ale Monika přemluví svého manžela, aby ji do Švédska doprovodil. On poslechne - a uzavře tak další z Tyldiných sňatkových možností.
   A tak závěr novely zůstává otevřený: Najde se zodpovědný otec aspoň pro Tyldinu dcerku? Ale vypadá to spíše na skeptický autorův postřeh: »Láska je sopka a porod je její exploze« (s. 155).

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]