Jan Dawidko, člen Unie českých spisovatelů, oslavil 31. března šedesáté narozeniny. Srdečně blahopřejeme!

JAN DAWIDKO

Plynutí času

Tak jako voda plyne,
korytem řeky,

střídá se jaro s létem
podzim se zimou.

Tak čas mládí
blíží se ke stáří.

Není hanba být stár
mít šediny je dar.



Pod hvězdnou oblohou

Toulám se krajinou
s krosnou přes rameno,

jsem tulák
toulající se časem,
procházející městem.

V kapse ani haléř nemám,
v samotě úkryt hledám,

jsem tulák
toulající se časem.

S kloboukem do čela
pak šťastný jsem,
sám pod hvězdnou oblohou.



Stopařské toulky

Stopařem
stal jsem se
již od mládí,

sjezdil jsem
světa kraj.

Řidiči berou mě
všelijak.

Na kontě sto tisíc
stopařských kilometrů
mám,

bez nehody
zatím
stopuji dál.




Básník Stanislav Zeman, člen Unie českých spisovatelů, stálý přispěvatel Obrysu-Kmene, oslavil 2. dubna šedesáté narozeniny. Srdečně blahopřejeme!

STANISLAV ZEMAN

Praha v zimě

Pane
Omlouvám se
Nemám nazpět
Padesát centů
Jak žádáte vrátit
Na váš dolar
V mém klobouku
Je prázdný
Račte se přesvědčit
Zima žebrákům nepřeje
I v Praze



Spřízněni volbou

Hlasujeme
Spřízněni volbou
Čestných
A ještě čestnějších
Spravedlivých
A ještě spravedlivějších
Láskyplných
A ještě láskyplnějších
Podle klíče
Jedna urna
Jeden hlas



Dobročinný koncert

Přesně mířené šípy
Do nastavených hrudí v parteru
Samaritáni již větří kořist
Z lóže křičí bravo
Ještě před finále
Beethovenovy Osudové



Ze schůze písařů

Píšeme dějiny
Drazí přátelé
Dámy a pánové
Ve jménu pravdy
A generací
Našich předků
I dětí
A jejich dětí
S konečnou platností
Jednou provždy
Sálem zní potlesk
Referent se uklání
Schůze písařů končí
Chytli na ní džob
S placenými přesčasy
Spokojeně se rozcházejí
I když vědí své



Paměť

Katova matka
Líbající syna
V kapličce dětství
Každé ráno
Před šichtou
Která ho čeká
Dnes a denně
Na popravišti snů



Konec lázeňské sezóny

Muzikanti se zadávají
Veselé vdově
K tichému valčíku
Na rudém parketu
Hořící promenády
Sténajícího podzimu

Privátní hodina literatury
Zapřísahal se
Pouze rým je báseň
A přesto jsi uvěřil
Žes neuvízl v pavučině slov
A verš nepřestal být činem




ZDENĚK NEJEDLÝ

Pohroma v zemi České

Brousil jsem kosu
Pod košilí jsem měl vosu
Nastal zmatek
Dala mi to do lopatek

Procházel jsem Dolní Loučky
A objevoval luční broučky
Chtěl jsem chytit motýla
Komár mě štípl do týla

Nedaleko Bechyně
Honila mě bachyně
Zahnala mě do trní
Dodnes mám po těle brnění

Jel jsem na kole do Střelic
Před kolem kličkoval mi zajíc
Honila ho liška
Skončil jsem v pampeliškách

Jel jsem autem do Brna
Vběhla mi tam srna
Zrovna na nárazník
Pojišťovna zamítla dotazník

Raději nevycházet z domu
A nevyjíždět pro pohromu
U Vsetína je Hovězí
U Písku pětkrát Březí
U Litoměřic zase Medvědice
U Jeseníku Vlčice

--- a u vlády Koalice
--- a to je za krásná země
země Česká




JIŘÍ STANO

Role partajních nul

Jak je to s úlohou nul,
ví dnes přec každý vůl.

Je to tedy jasné. Bravo!
Nuly stojí vždycky vpravo,

aby v čehokoli jménu
přidaly si zdarma cenu.

Třeba za dvojku se vsoukají,
dvě stovky hned na vás koukají.



Otázka morálky

S přesvědčením v hlase,
chtěl bych tu obhájit prase,
z něhož lidé naivní a prostí
učinili symbol nemravnosti.

Sklony k nemravnosti, pokud znám,
nosí člověk v sobě sám,
zatímco je prase tvorem,
jež by lidem v morálce být mohlo vzorem.



Vlastenci

Vlastenci kdys byli ti,
co za vlast přinášeli oběti.
Nenechte se ovšem nyní zmást -
vlastenci jsou ti, co rozkradli nám vlast.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]