Pražský deník Metro (lidově zvaný »Zadarmiko«) prostě nikdy nezklame. Dokázal to znovu tuhle v pátek. Čtenář mohl vidět hned na první straně dvojici v trestaneckých blůzách, takže se mohl domnívat, že jde o zpožděný materiál k 67. výročí velkoněmecké okupace Československa 15. března 1939 (tedy příchodu německých »ochránců« a vytvoření Protektorat Böhmen und Mähren). Zvláště když v příloze »novin plných energie« byl na fotce zachycen ve smutečně černém úboru (včetně černého zimního kulicha) samotný východoslovenský bača zez Plzně Johann Schrummel, plzeňský student honoris causa (doufejme, že už tam podobně jako jistý mašinfýra z Vršovic konečně dostudoval ta práva), někdejší vladař letenské kachlíkárny.
   Avšak všechno je omyl. Schrummel nebyl demonstrovat před německou ambasádou. On přece raději pobývá u soukmenovce Possera na Malé Straně. Tam mají přece to pravé mnichovské pivo, které on - Plzeňák po meči - má tak rád i s tím mnichovsko-sudeťáckým odérem. Johann však nedemonstroval ani před čínskou ambasádou za feudální »práva« tibetských mnichů a zapomněl mávat tibetskou vlajkou, když ten Tibet už je zcela definitivně celé čtvrt tisíciletí součástí Číny. Takže lieber Johann vůbec nezaburácel celou vahou svého hlasu proti konání olympijských her v Pekingu. V rámci prý celé padesátky demonstrantů požadoval »propuštění vězněných disidentů« na Kubě. Nešlo však o propuštění vězňů z amerického koncentráku Guantánamo na Kubě. Kdepak, ti jsou podle Schrummela v těch nejlepších rukách pochopů strejčka Bushmana. Zrovna tak jako ti Kubánci, věznění v samotných USA. Ne, o ty Schrummelovi nejde, ale pouze a jenom o ty, kteří jsou na Kubě údajně vězněni »zlým Fidelem«.
   Podle novináře Petra Smetany prý na Václaváku vyroste symbolická vězeňská cela, »ve které si bude možné odsedět část trestu za jednoho z politických vězňů«. Podle organizátora ze špionážně humanitní organizace, zvané Člověk v tísni, se prý toho zúčastní takové celebrity jako Cyril Svoboda (ten bude jistě dumat, jak by měl jeho »velvyslanec dobré vůle« von Hradetscheck provést v Minsku »oranžovou revoluci« a la Juschtschenko), Pavel Bém (jako psychiatr si asi konečně uvědomí prospěšnost případného pobytu v léčebném zařízení MUDr. Ivana Davida), Mirek Tupolánek (ten bude prožívat hlavně v hlavě to vlnobití antikomunismu, v němž soutěží s jistým Calous Sekem Sese Seko) a Šimon Pánek (doufejme, že tento studentský ředitel tzv. sametové revoluce už stačil za 16 let lumpenkapitalismu dostudovat na rozdíl od poslance Bedny a senátora Meisterstücka).
   Člověk je stále v časové tísni, s čímž havlovsko-pánkovská instituce člověku nijak nepomůže. A tak jsem už posledně na Václaváku přišel o hostování Johanna Schrummela i Petera Podiwena »za mřížemi«, ale jsem přesvědčen, že jim to slušelo i bude slušet, leč z nedostatku času je v těchto divadelních rolích režírovaných ze zahraničí neuvidím. Nutno poznamenat, že Johann Schrummel s tím šedivým plnovousem a černým kulichem přes uši je prostě neodolatelný. A kníže Windischgrätz by určitě - jako kdysi ve Florencii - řekl: »Ou kej!«

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]