Tak mně, milení, píšete, že mám napsat, co sa událo tady u nás na tom našem dvoře, ale nás tu bere starost o to, co sa stvářá tam u Vás, esli sa tam už šecko nepoondilo. Jak by né. Tady sa povídá, že v Národním sa dává nová veliká komédia se smutným koncom. Komédia, jak to chodí na tom českém velkostatku, co je už skoro celý v majetku teho pána z rodu, do kerého tak jasně viděl už náš Havlíček. V tej komédii je hodný pan kníže, ten chodí a usmívá sa na lidi (a enem za zádama sa im pošklebuje), popíjá s nimi pivo a staví sa jako najlepší hospodář, kerý nic nechce, lebo už šecko má. Šak to známe, jak to je. Kdo má kolo, chce auto. Kdo má auto, chce eroplán. A kdo má velkostatek, chce šecky velkostatky v zemi a potom celú zem. Ten šeckýma masťama (a co dyby enem masťama) mazaný pán, co si hraje na velkého dobráka demokrata a jedného z nás lidí obyčenských, má psa, kerý sa lísá, dyž chce kost, a jinak naháňá strach, psa šafářa, kerý chodí pilně do kostela, ale kerému není hanba v jednom kuse klamat a z čeledi zedrat kožu do posledního chlupa. Dobrotivý pán a zlý šafář. Ti sa hledali, až našli! A kolem nich smečka, z kerej sa každý usiluje uchmatnút, co sa dá. Smutný konec tej komedie, donéslo sa to až sem, má záležet v tom, esli to nepletu, že čeleď docela zedraná a zubožená před koncom zazpívá o tom, jak hodný pán jednú vyžene zlého šafářa a šecky zloděje a bude ráj, ale naráz pán zastřelí šafářa nebo šafář pána, tým si nejsu jistá, ale to je nakonec jedno, škoda ani jedného. Tož ani tady v tom zimním nečasu to na žádný ráj a ščastný konec nevypadá. Mám pozdravovat od Božky a napište.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)