Píšeme si

   Dne 7. března v 10. čísle Obrysu-Kmene se objevila úvaha Jaroslava Lišky, že Karlštejn by se měl oficiálně přejmenovat na Karlův Týn. Tento názor je třeba odmítnout. Kvalifikovaných důvodů je mnoho.
   Především nevíme, jak dlouho u nás žili Keltové současně s Germány (Liška říká: do roku 500), ale jedno je jisté: v době příchodu Slovanů do Čech už tu Keltové nebyli, pozůstatky jejich kultury jsme přijali germánským prostřednictvím, ukazují na to jasně tvary domněle keltských slov. Mezi jinými jde o slovo Týn, přejaté přes starogermánské tun z keltského dunum »oplocené místo«, které samo a víc jeho odvozenin (Týnec, Týniště...) se stalo jménem osad. Všechny obce pojmenované od tohoto slovního základu jsou čistě české, založené nejčastěji v 13. století; není doloženo, že některá z nich by byla původem keltská či germánská a Češi tam přišli později. Samo slovo týn, od původu vlastně »plot, sloužící k ohrazení místa«, je přesně hláskové odpovídající anglickému town, německému zaun téhož významu »oplocení«, později i »ohrazené město«, slovanské –ý- na místě keltského –u- ukazuje na stáří přejetí (přibližně v 5.–6. století) a jméno Týn není doloženo pro »hrad (na skále)«, zpravidla jde o obec v rovině nebo u řeky (Týnec u Kolína, nad Sázavou, Týniště na Orlicí aj.), někdy v zátopové oblasti.
   Těžko souhlasit s výkladem jména Karls-tein podle analogie s Karls-ruhe, protože je u nás dost hradů, např. Pernštejn, Cornštejn, Vikštejn, Grabštejn, Koberštejn, pojmenovaných podle skály, která někomu patřila nebo byla něčím charakteristická; v některých případech, např. Vítkův Kámen, bylo jméno odpovídajícím způsobem počeštěno. Kdo byl na Karlštejně nad Berounkou (lokalit tohoto jména je víc, jsou pojmenovány podle různých Karlů), viděl, na čem hrad stojí; Karel IV. si toto místo jistě nevybral náhodou. Na tomto místě nebylo třeba místo oplocovat. Ostatně všechny Týny, Týnce apod. jsou zpravidla jmény podhradí, nikoli samého hradu. Obec Karlštejn pod stejnojmenným hradem je mladší než hrad. Označení Karlův Týn není původní. Vzniklo až v době národního obrození počeštěním nesprávným způsobem, historicky správně by česky bylo Karlův Kámen. Dnes je však jméno Karlštejn tak živé, že by se tento název těžko ujal. K »oplocení« ještě poznámka: hrady jsou zpravidla obezděny a sloužily jako pevnosti, kdežto »oplocení« pojmenované slovem týn bylo zpravidla dřevěné, pro hrad chránící šlechtu příliš slabé.
   Další poznámka: po roce 1990 se stalo módou dokazovat, že Češi nejsou Slované, ale pozůstatky Keltů. Nevím, proč se Liška uchyluje k této argumentaci mj. tvrzením, že volání na koně čehý, hot jsme převzali od Keltů; jazykovědci především vědí, že kůň do 10. století se užíval jen jako jezdecký, hlavně ve válkách, až pozdější je jeho využití v zemědělství k tahu. Samo zvolání (če)hý, hot apod. je zvukomalebného původu, u takových slov se stáří těžko prokazuje a přejímání ještě hůř.
   Nepovažuji proto za správné posluhovat keltomanii na základě nepodložených domněnek.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)