Vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů uvedlo na trh pozoruhodnou knihu ROZPRAVA O ZJEDNOTENÍ L'UDSTVA. Napsal ji mladý a erudovaný slovenský publicista se zahraniční praxí Eduard Chmelár.
   V šesti kapitolách čtivé eseje autor prezentuje své originální pojetí světa od pocitu osamělosti pračlověka a jeho stádního způsobu života přes formování rodů, frátrií, kmenů a městských států až po vznik suverénních státních útvarů a soudobých integračních seskupení.
   V kontextu globálních asociací opřených o historické sondy Chmelár upozorňuje na hybné síly sjednocování lidstva, které se v každé etapě vývoje snažilo hledat adekvátní formy přirozené ochrany před nástrahami svého okolí a výsledky umu člověka.
   Helénskou civilizaci považuje autor za první velký pokus o společenskou a kulturní integraci lidstva. Poté všechny starověké imperiální systémy trpěly disproporcí mezi intenzitou a extenzitou politické moci a úpadek Říma byl přirozeným a nevyhnutelným následkem obrovského rozsahu říše, která neodpovídala komunikačním a administrativním možnostem doby a začala se rozpadat po prvních nájezdech barbarů.
   Po objevení Ameriky se charakter mezinárodních vztahů zásadně mění. Objevením nových zemí a trhů Evropa začala dominovat světu a určovat jeho mocenské póly. Boj o trhy neuvěřitelně sílil. Postupně však jen jedna mocnost vlastnila kolonie na všech pěti světadílech - Velká Británie. Základem její moci byl prudce se rozvíjející průmysl a z toho vyplývající převaha námořních a vojenských prostředků. Vývoj dospěl k velkému dělení světa, které vyústilo v první světovou válku. Ani Společnost národů inspirovaná posledním ze 14 bodů amerického prezidenta W. Wilsona, která měla položit základy světa fungujícího nikoli na mocenských zájmech, ale na principech práva, nedokázala zabránit vzniku ještě pustošivější druhé světové válce. Vítězství v ní přineslo výrazné posílení politického vlivu SSSR, a USA se staly hospodářsky nejsilnější velmoci světa.
   Založení OSN, kterou Chmelár považuje ne za mezinárodní, ale za mezistátní organizaci, bylo historickým počinem. Význam Charty OSN není ovšem jen v tom, že postavila válku mimo zákon, ale že odhalila rovněž kořeny konfliktů - útisk a bídu. Její vznik vnesl do světové politiky "novou myšlenku: že mezinárodní vztahy by se měly podřídit jedinému cíli - zajištění míru a rozvoji". OSN výrazně napomohla též rozpadu kolonialismu a bezprecedentnímu nárůstu počtu nových nezávislých států.
   Po zániku bipolarity v důsledku rozpadu SSSR a evropských socialistických zemí dochází k velké změně globálního poměru sil. Místo slibované světové stability však vznikly ozbrojené konflikty v bývalé Jugoslávii, ale i v Somálsku, Rwandě a na části území bývalého SSSR. "Zdá se, že tradiční struktura OSN zde narazila na hranice svých možností. OSN se ocitla tváří v tvář novému fenoménu občanských, etnických a náboženských válek." OSN svými operacemi "byla zatažena do špinavé války, ve které nemohla zvítězit." OSN se tak "stala znovu obětním beránkem velmocenských zájmů. (.) USA se začaly chovat jako faktický vítěz studené války".
   Další ze zajímavých závěrů autora zní: "Poté co padl mýtus o nedobytnosti USA, si budou muset i sami Američané dříve nebo později uvědomit, že v dnešním světě ani ta nejsilnější velmoc si nevystačí sama. Jestli nechtějí, aby se 11. září 2001 stalo (jejich) prvním vpádem barbarů do Říma, nevyhnutelně musí zásadně změnit mnohé své postoje a postupy ve světové politice, přestat se spoléhat na hrubou sílu a více se orientovat na reformu globálního systému".
   Bezpečnost států v rámci NATO je podle Chmelára "jen fiktivní a omezená na úzký okruh ohrožení. (.) Stabilní svět se nemůže rozdělovat na bezpečná a méně bezpečná pásma. (.) V každém případě existence NATO neulehčuje, ale naopak - komplikuje vytváření světového bezpečnostního systému".
   Současnou ekonomickou globalizaci a oslabování úlohy státu považuje za "neúnosné oslabování sociální funkce společnosti, takže je nutno hledat takové regulační mechanismy na globální úrovni, které tento nebezpečný trend zastaví (.) Nadnárodní korporace jsou dnes dominantními vládnoucími institucemi naší planety, (.) chtějí dosáhnout maximálního rozšíření svých práv a maximálního zúžení svých povinností."
   Ve své vizi světa autor volá po "umocnění globálního vědomí", po "globálním etickém konsensu", "duchovním sjednocení lidstva" jako východisku ze současné všestranné krize. "Jediným potenciálním spojencem tohoto úsilí se momentálně jeví formující se hnutí odporu sdružující nesourodý konglomerát rozličných podob sociálního protestu. Jsou mezi nimi pacifisté, ekologové, feministky, odboráři, ochránci lidských práv, radikální duchovní" jako "živelná revolta upřímně volajícího po lepším světě než je tento". A dále: "Základním záměrem sjednocení lidstva je pozvednout jeho úroveň, naplnit smysl dějin globalizací míru, sociální spravedlností, lidských práv, tolerance a úcty k životu. Jenom jednota nám nabízí šanci na úspěch při prosazování těchto hodnot. Jenom jednota dává smysl historickému zápasu o spravedlnost. Jenom jednota může zachránit tuto planetu".
   Zvláště hodnotný je závěr knihy, kde Chmelár v souladu se známými šesti principy z tzv. Miléniové deklarace OSN z roku 2000 předkládá své myšlenky jak reformovat OSN, aby hrála rozhodující roli v novém pojetí bezpečnostního, ekonomického, sociálního a ekologického řádu světa. Valné shromáždění navrhuje přetvořit na "legitimní světový parlament", který bude pozůstávat ze dvou komor (Sněmovny národů, kde by měl každý stát 1 hlas a Sněmovny lidu, kde budou zástupci voleni podle počtu obyvatel každé země). Radu bezpečnosti (RB) doporučuje demokratizovat, aby v ní žádný stát neměl privilegované postavení stálým členstvím a právem veta. Generální tajemník by měl mít podstatně vyšší politické pravomoci a stát v čele nového exekutivního orgánu. OSN by měla kromě jiného disponovat též vlastními ozbrojenými silami (Bezpečnostní sbor) pod kontrolou generálního tajemníka a RB.
   V knize se předkládá řada dalších pozoruhodných námětů, které mohou jen obohatit čtenářův rozhled a inspiraci.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]