JAROSLAV KAFKA
Šálek čaje

Ten šálek zeleného čaje
vyjeví svá kouzla, taje,
dá přivonět ti k zemi vzdálené,
odhalí ti chvíle kouzelné.

Vychutnej tu vůni, něhu,
která nezná hranic ani břehů,
doušek odvane ti z cesty chmurné strasti,
oddej se té tajnosnubné slasti.

Proniká všemi póry těla,
jak krásná něžná žena
mysl tvou i tělo jak milenka osvěží
ta, na které ti nejvíc záleží.

Jaroslav Kafka oslavil 27. března své 60. narozeniny. Srdečně blahopřejeme!



STANISLAV ZEMAN
Březen 2003

Havran
Přilétl odkudsi
Nad vzdálené město
A krouží
Setmělo se i v Praze
Z mraku černé vzpomínky



VLADIMÍR LINKOV
Takový obyčejný nálet

Z nebe zkoušeli železný déšť
železní ptáci s mozky khaki
Prchaly bělmem skorokroupy
neskutečných rozměrů
rozervaly na kusy město
Lidé v blízkosti kráterů
odevzdávali těla zemi
Z hlav vytlučené mozky
stříkaly na zbylé stěny
Můj otec tehdy obrátil
žaludek několikrát naruby
Pak se díval raději nahoru
Nebe už nebylo těhotné
Tak si šli s mámou nakoupit


Bosenské děvčátko plakalo

Na škole v přírodě
mateřskou dlaní
vraceli jsme ji do dětství
Vyplakané panenky
odmítaly smích
A ještě ke všemu
vzkříšenou naději
žárovky zhasly
(pojistky zradily)
Ty dětské oči
byly až na skle
imaginární nálet
vyhlížel její pláč

Marně jsme tehdy
alespoň na nebesích
hledali její mámu



ELIŠKA KOPPOVÁ
Spící svět

Jsme spící lidé
V městech zastřených mlhou
spíme svůj život
Ve spánku pracujem
Ve spánku jíme
Ve spánku milujem
Ve spánku zemřeme

Za zavřenými víčky
omalovánky
rozparcelovaný svět:
Práce a zábava
Dobro a zlo
Černá a bílá
Dali ti předlohu - vybarvuj
Rušit kontury zakázáno!

Kdo se tu bojí
setkání barev
a nových odstínů?

Dřou naši kůži
Spánek však nepropustí bolest
Řežou nám ruce
Všechno fuk
Probodávají srdce
Jediný protest - chabý povzdech

Kdo se to obléká
do naší kůže?
Komu jsou dobré naše ruce
naše krev?
Proč máme těžká víčka?
Železné poklice
Spát, spát..

Do omrzení stejný sen
A venku začíná další válka



JIŘÍ WAGNER
Akce Svoboda

Krev teče Eufratem
Krvavý je Tigris

Svobodu mrtvým nesou jestřábi zemí svobody
Vrhající apokalyptická vejce zemí svobody

Svobody vraždit
Svobody zabíjet

Krvavé slzy roní
Socha svobody...



ZDENĚK NEJEDLÝ
Zpověď nebo výzva

Život je jako nádoba
Plní se a obsah měří
Pod plachetkou osoba
Číhá u otevřených dveří

Tužkou na papíru
Vracím se do školní lavice
Už hrobník bere míru
U studené márnice

Kolik krve - kdoví
Napumpuje ještě srdce do žil
Když 55 x čtvero ročních období
Jsem už prožil

Jaké bylo moje místo na světě
Když vážím ztráty a nálezy
Najde se pro mne místo na jiné planetě
Budu volný nebo s řetězy

Žiji v Evropě a v Česku
V městě Třebíči a v kraji Vysočina
Nejsem v bídě nejsem v lesku
Čistý rejstřík žádná divočina

Zabouchněte dveře
Té osobě pod plachetkou
Když chce se někdo prát
Aby pumy s první letkou
Nezničily lidstvo v pokřivený hnát

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]