Když Paul Dermée rýmoval Sport, sporty, všecko je jen sport / a pokrok to je dělat rekord na rekord!, a Karel Teige si to roku 1922 s chutí citoval, ovšemže ve francouzském originále, sotva kdo mohl tušit, co z toho semínka obdivu nakonec vzejde. Noviny, rozhlas, televize a samozřejmě Internet (odkud ostatní média sají po způsobu hladových telat) utloukají dnes své klienty jedním rekordem za druhým. A tak jsme se z novinek na Internetu dověděli, že „Čína má nový rekord: roční holčičku s 26 prsty.“
   Není to k vzteku? Nejenže je Čína už druhou nejvýkonnější ekonomikou na světě, ale ještě se snad pyšní takovýto rekordem! Může to euroamerická civilizace, rodná půda Velkých knih rekordů, nechat jen tak? Doufejme, že aspoň tenhle rekord (když už ekonomicky se jí zrovna moc nedaří) brzy překoná, a co překoná, suverénně pokoří a bude zas super. Supermanovi prý už raší další prsty, bude jich mít rovnou sto!
   Pravda, tady cosi nehraje. Kdo by měl čas přemýšlet (ale komu je takový luxus dopřán?), ještě by se mohl ptát, jestli je šestadvacet prstíků opravdu rekord, když přece rekord je podle dosud největšího slovníku českého jazyka „nejlepší výkon v nějakém oboru, zejména ve sportu“, případně podle dnešního akademického Slovníku cizích slov mimořádný, nejlepší výkon, výsledek. Kdo podal tak mimořádný výkon, že děvčátku narostlo 26 prstů? Rodiče? Nebo sama Čína, která už snad neví roupama co dělat, jen aby ohromila svět?
   Není těch šestadvacet prstů spíš anomálie než rekord? Ale proč si tak komplikovat slovník, když se nakrásně vystačí se slovy jako celebrita, super, hustý, exkluzívně a rekord?
   Jakýsi Karel Čapek sice psal o komsi, že „měl srdce nezvyklou anomálií na pravé straně prsou“, ale on chudák ještě nevěděl, jak to správně podat; jak to servírovat jako rekord.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]