Často připomínaný Marxův geniální postřeh o událostech přiházejících se dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška, ještě snad nikdy se nezaskvěl ve své výstižnosti tak jako nedávno, když svatá trojice pánů Vladimíra Justa, Ondřeje Suchého a veledůstojného pana Tomáše Halíka se postavila do čela malého smutečního průvodu, mířícího s vykopanými ostatky Vlasty Buriana ke hrobu na staroslavném Vyšehradě. Když v květnu 1939 se ukládaly na vyšehradském hřbitově tělesné pozůstatky Máchovy, byla to velká statečná demonstrace lásky českého národa k básníkovi, jehož původní litoměřický hrob se mnichovským ortelem octl v sudetské župě Třetí říše. Letošní slavné přenesení Burianových ostatků z jednoho pražského (vinohradského) hřbitova na jiný, onačejší, na lepší adresu, mělo se podle režimního tisku stát vyvrcholením rehabilitace "největšího komika českého divadla", největšího jistěže hlavně proto, že různé živly ještě dnes považují za největší komiky českého divadla jisté pochybné existence značky V + W, které tady napřed šířily nechutné levičácké nálady a pak se zbaběle uchýlily za moře do emigrace a nemusely se na rozdíl od vždy vlasteneckého Vlasty kamarádit s okupanty a v rozhlase zesměšňovat zrádnou kliku, která zřejmě už tehdy koncipovala zpropadené dekrety, které tak dosud komplikují krásné přátelství někdejšího herrenvolku a byvších slovanských podlidí, naštěstí (jak se nyní objevuje) s velkým podílem keltské krve. A skutečně, bylo to vyvrcholení: frašky. Pánové Just a Suchý lopotící se s nákladem dvou uren (Vlasty a jeho ženy Niny) ve skleněné bedně (jen proboha nezakopnout a ambulantní svatostánek nerozbít) a za tou průhlednou bednou páter Halík v plné církevní parádě. Vlasta Burian nenapsal a nezahrál lepší frašku. A asi nikdo by se jí nedovedl vysmát jako on. Teď už je ovšem na řadě otázka, když se začalo rehabilitační stěhování na Vyšehrad a bude jistě nával nebožtíků, zda by nebylo záhodno méně významné a dnes nežádoucí nebožtíky z Vyšehradu odsunout jinam, například takovou Pujmanovou, třebaže je uložena v rodinné reprehrobce.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]