Na tuto otázku jadrně odpovídá herec a moderátor Jiří Krampol v rozhovoru, který poskytl měsíčníku Parlamentní listy v jeho březnovém vydání. Krampol se sice kriticky vyjadřuje k tomu, že před rokem 1989 se točily - jak řekl doslova „některé hrozné věci“ - ale současně řekl naprosto objektivně a jednoznačně: „Zároveň vznikla řada nádherných děl. V televizi byly herecké pondělky ze Slovenska, každé pondělí byla klasická hra, normální lidi byli takzvaně vzděláváni přes televizi. Babička tamhle na venkově věděla, kdo je Moliére, Shakespeare, Goldoni. Dnes, když dělám pořad Nikdo není dokonalý, se zeptáte normálních mladých lidí - a nemusí to být vzdělanci - jak začíná česká hymna, kdo postavil Národní divadlo, a oni to nevědí.“
Jiří Krampol dává v tomto rozhovoru jasně najevo, kdo je vinen za trapný stav naší současné kulturu. Prstem ukazuje zejména na televizní reality show, což je dovážený seriál ze Spojených států, o němž doslova říká: „Je to prokletí celého světa, to není jen u nás. To odbourává jakoukoli uměleckou tvorbu… Kultura je dnes sice svobodnější, ale daleko horší.“ Krampol se zmiňuje o velmi dobrých filmech, které byly natočeny před listopadem, jako byly například Anděl na horách, Anděl na dovolené, které - jak říká – Josef Kemr s Jaroslavem Marvanem zahráli světově, a na adresu dnešní televize poznamenává: „Pak dají Majora Zemana a říkají: Podívejte se, co se to točilo za sračku, ale pak ke své hrůze zjistí, že na to kouká polovička národa. Teď sem cpou ty sračky z Ameriky, to je jak pro blby, dělají z tohohle národa debily, pustí sitcom, kde je: Šla jsem koupit vánočku a on tam místo ořechů byl mák. Pak se tomu lidi smějou, to mě přivádí k šílenství.“
Krampol se rovněž vyjádřil i k dnešním ministrům kultury a k jejich častým výměnám, a jen potvrdil, že nechápe, na základě čeho ministr, který nemá s kulturou nic společného, se k té funkci dostane. A celou tuto tristní situaci komentoval slovy: „Ty profese by měli dělat lidi, kteří je ovládají. Tady je teď móda manažerů ve všech oborech. Pak zjistíte, že všechno to je kamarádčoft, ti lidé nemají žádné nebo minimální vzdělání. V původním povolání třeba pohořeli a teď dostali funkci z kamarádství.“
A co Jiří Krampol soudí o utahování opasků, které je prý nutné, aby stát neskončil na pokraji bankrotu? „To jsou kecy, že si má někdo utahovat opasky,“ odpovídá herec a dodává: „Jak si někdo může utahovat opasek, když má osm tisíc důchod a jednu cimru v Karlíně, za kterou dává více než sedm tisíc? Tomu člověku zbude 800 korun na jídlo, na vše. Ten člověk aby skočil z mostu. Teď se tam zrovna nějaký chudák, který poctivě pracoval celý živit, musel odstěhovat do ubytovny. Kdyby to byl nějaký flink, který nic nedělal, tak to chápu. Ale tenhle člověk poctivě pracoval.“
Co k tomu dodat? Určitě tolik, že i v řadách našich kumštýřů, kteří rozhodně nepatří k nějak vyhraněnému politickému či ideovému táboru, se začíná ozývat nesouhlas s tím, jak se dnes u nás vede kultura a vůbec život celé společnosti.
Autor: MICHAL RYBÍN
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |