Jak bych
   to udělal, kdybych měl rukolapně ukázat, jaká že je
   CENA SUVERENITY
   v dnešním světě?

   No jak, našel bych si to číslo Mladé fronty Dnes, kde se cituje ředitel Novy, který ve své předešlé sobotní promluvě k divákům Novy řekl o verdiktu mezinárodní arbitráže, že je to cena za naši suverenitu. Ta mezinárodní arbitráž, korigující nežádoucí výsledek jiné mezinárodní arbitráže v téže věci (arbitráže, která žádné pochybení Českého státu neshledala), ani podle názoru jiných nevyniká přesvědčivostí a spravedlností, nicméně úslužná česká vláda už hledá víc než deset miliard (korun českých), aby napravila, že dost razantně nepohlídala investice nebo spíš zájmy amerického podnikatele, který si představoval, že z peněz vyrýžovaných jeho českým partnerem zde uhradí neúspěchy svého podnikání jinde. Cena suverenity státu o deseti miliónech občanů je tedy deset miliard Kč? Zdálo by se. Kdyby ovšem ve stejné dny neproběhla médii zpráva, že americký prezident Bush žádá kongres o 74,7 miliardy (ne korun, ale dolarů!) na invazi proti Iráku. Dejme slovo zas MFD: Téměř na 63 miliard dolarů totiž přijde americkou státní pokladnu přímá podpora armády USA a další operace spojené s válkou proti terorismu, zatímco zbytek peněz (tedy méně než pouhá desetina!) je určen na humanitární pomoc v Iráku, finančním pomoc spojencům a na programy pro zvýšení bezpečnosti amerických občanů v jejich vlasti. Téhož dne Lidové noviny referovaly podrobněji: pět miliard je určeno pro země, které Američanům poskytly pomoc v nynějším tažení (...), zkrátka nepřijde ani Turecko, jemuž americká vláda slibovala šest miliard, ale turecký parlament to neschválil, ale i tak by Ankara měla dostat miliardu dolarů. Nu co, suverenita takového Iráku, který by šel americkým zájmům na ruku, cení se tedy na 74,7 miliardy dolarů, cena suverenity je tedy (i při přepočtu dolaru na koruny ve velmi výhodném kursu 1:30) 224 krát vyšší než cena suverenity ČR, ačkoli Irák má ve srovnání s ČR jen něco málo víc než 2 krát tolik obyvatel. Jenže ono možná nejde ani tak o obyvatele jako o bohatství pod zemí.
   Irák se má nač těšit. Jestliže Američané investují do Iráku, do nastolení takové suverenity, která by byla nakloněna s nimi spolupracovat na jejich zájmech, jistě si závratnou investici do instalace vzorné demokracie v Iráku (mnohonásobně převyšující investice do demokracie všech zemí východní Evropy, osvobozené z ruského jha, jak se s oblibou píše) vyberou v dohledné době do posledního centu. Už proto, že je pro ně nejvyšším zákonem volný trh.
   Přičinliví služebníci amerických zájmů v česky psaném tisku, kteří už spočítali, kolik čeho by se dalo postavit za deset miliard korun, mohou si teď cvičně vypočítat, kolik čeho by se dalo udělat pro strádající a hladovějící svět za téměř pětasedmdesát miliard dolarů, za cenu irácké suverenity; ale nejspíš se do takových počtů vůbec ani nedají, protože výsledky by sotva byly v americkém zájmu - a v zájmu jich samých, místních hlásných trub těch nejvyšších globálních zájmů.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]