Místo určené nám k žití, ať už vyhlíží všelijak, stává se navíc krajinou proměňovanou ve výrobní haly. A ty se někdy po postavení zase brzy stěhují jinam. Krajina se mění v betonové plochy a linie, po kterých se v plechových krabičkách (či pohybujících se rakvích?) přemisťují lidé. Jen jeden z nich však bývá vždy řidič, zatímco ostatní jsou volové...
   Ubývá krajiny přinášející úrodu. Člověku potřebné produkty k snědku a pití stojí ve vyrovnaných řadách v regálech překrytých střechami obdélníkových a čtvercových hal, na které letos usedla poněkud těžší sněhová duchna. Pravda, v některých obchodních centrech už pociťují odliv nakupujících, nicméně staví se dál. Zabrané a zastavěné plochy zemského povrchu se totiž jednou mohou hodit.
   Českomoravská vysočina zatím oplývá dřevní hmotou a nelze se proto příliš divit nabídce nových pracovních míst v chystaném závodě na Jihlavsku. Za výrobními halami stojí lidé z Finska, kde zřejmě není dřeva nazbyt. V Opatovicích nad Labem plánované nové tovární haly budou představovat nejmodernější provoz na světě na výrobu novinového papíru. O tom, čím se potiskne, ví nejlépe cizí majitelé tiskovin. Také zde finská společnost slibuje zahájení výroby již v polovině roku 2007. A opět přibudou pracovní místa. Haly budou však zřejmě potřebovat již zmíněnou dřevěnou surovinu. Političtí služebníci prožívající vyměřené volební období na příslušných úřadech si mnou ručky. Ne, výrobní závody již dávno nejsou manufakturami, ale životnost fabrik se setsakramentsky zkrátila. Někdy jen na pár let, která se snadno spočítají na prstech jedné ruky... Betonem rozličných kvalit se překrývá dosud zelená zem obkružující naše města. Zvětšování letiště v Praze-Ruzyni pořád nestačí a nové koberce přistávacích ploch ve Vodochodech doplní betonový prstenec kolem hlavního města. A pak ten nedostatek dálnic a dálničních obchvatů! Starostí opravdu moc.
   Import hadrů a odpadků všeho druhu od našeho severního souseda, kde likvidace svinstva přijde na vyšší peníz, který u nás zatím není oficiálním platidlem, způsobuje zase vodotrysky ze stříkaček našich hasičů na betonové plochy skladišť. Málo platné, voda se do betonu blbě vsakuje... Svinstvo jako by kdosi zapaloval, aby se nemuselo převážet zpět. Kupodivu i po listopadu roku 1989 bylo možno zaslechnout dobře míněnou radu: Ohlídejte si krásnou historickou část Prahy, podívejte jaký lunapark se zrodil v centru Paříže a jiných měst! Vše marno, v Praze snad trumfneme kdekoho a je pouze otázkou času, kdy projekty rychlého občerstvení zahltí okolí Hradčan a možná i chrám sv. Víta...
   Za vše se v životě platí. Někdy sice k úhradě dochází později, ale účet se určitě ocitne na stole. A vždy ho zaplatí obyvatelé Země.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]