ZE ŠUPLÍKU

   Bylo mi řečeno: Pij s mírou!
   Žijeme přece v demokracii, budu si pít, s kým chci!

   Když si ho brala, všichni říkali: Ta má hlavičku!
   Hlavičku má pořád, jenže s boulemi.

   Jak ti mám vysvětlit hlad ve světě? Vždyť ještě není poledne!

   Nikdy nepochopím miliony vydané za obraz, když tuba olejové barvy stojí padesát kaček!

   Herkules měl štěstí, že mu nedali za úkol zabít blbost v zárodku.

   Řeč je to, co nás odlišuje od zvířat. Takže čím víc blbostí řekneme, tím méně se podobáme volovi.

   Můžeš plakat jak chceš, vyplakat třeba všechny slzy z těla, stejně se budeš muset jít vyčurat.

   Až nám vykácejí amazonské pralesy, co budeme dýchat?
   Leda kyslík z kedluben a mrkve.

   Často si říkám, jak si s námi příroda někdy zažertuje. No řekněte, není to divné narodit se uprostřed noci a umřít za bílého dne?

   Takže ty už nemáš rum? Tos nemohl říct dřív, než jsem si objednal kafe?

   Říkal jsem si, kdo to celou noc naklepával kosu.
   Pochopil jsem až ráno, když jsem se probudil mrtvý.



Autor: Jan K. Motejlek


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)