Herodotos kdysi popsal zlatý věk lidstva. Lidé se živili sladkými plody a dřímali v chládku. Mohli tak žit podnes, zachtělo se jim však něčeho jiného, nového. Bujnější muž unesl cizí ženu a už tu byla válka. Na scéně dějin se předváděl Adam v plné nahotě. Dráždil ctnostné, proroci začali hlásat ideu nového člověka.
   Když Kolumbus objevil nový svět, přišlo nové do módy. Vědce a filozofy vábilo všechno nové, neprozkoumané. Osvícenci chtěli vychovat nového člověka. Kant, zakladatel nové filozofie, však trval na věčném a neměnném charakteru lidského myšlení. Dokonce tvrdil: Rozum lépe pracuje v temnotě, nevědomost je porodní bábou myšlenek. Na slavného racionalistu je to dost překvapující tvrzení, dodnes však skvěle podpírá představy literátů o básnické transcendenci.
   Brzy se svět topil v novotách. Marx učil, že nové si razí cestu revolučně. Nová je reakce na historickou situaci nového člověka, píše Gramsci. Začaly se vynořovat nové vědní obory, nové filozofie, nové interpretace starých pravd. Vědci se pokoušeli předpovědět a ovlivnit budoucnost či, jak říká Popper, učit, jak je zapotřebí společensky působit, abychom rozvoj nového stimulovali anebo brzdili, abychom podle potřeby zvětšovali nebo zmenšovali funkčnost nových jevů, tendencí, forem či obsahů. Svět šel postaru, ale nového přibývalo. Objevily se dokonce i nové nemoci ze stresu, z nedostatku pohybu, z nadbytku informací.
   Gorbačov rozvířil stojaté vody požadavkem nového myšlení. Servírovalo se to jako stranická úloha.
   Dnes teoretici New Age požadují nové myšlení, nové chápání života. Američtí politici nás přesvědčují, že svět se už nedělí na chudobné a bohaté, na Sever a Jih, ale na bojovníky za nové a na zaostalce, co jsou proti. Evropané marně reptají, že jejich kultura stojí na starých tradicích, ověřených hodnotách. Nové se šíří kosmickou rychlostí. Učíme se globálně myslet, přidržujeme se vzorů, které nám sugerují média. Nový člověk se tak dokonale vzdálil své zvířecí přirozenosti, že vyžije i ve virtuálním světě. Novota za novotou se valí, jak by řekl slovenský básník.
   Sedlácký rozum však varuje: Nové se lehce zvrhne ve staré. Nositel Nobelovy ceny G. Grass v historické novele píše, že sedláci se báli starého pořádku a jeho návratu coby nového řádu. Zvolíme si nové politiky a ani se nenadějeme, jak rychle se nové změní ve staré. Podnes platí stará pravda, že toho, kdo zaostane, bijí. Kdo nechce dostat na frak, shání mimikry. Naštěstí platí i to, že šaty dělají člověka. Proto otevíráme dveře novotám, sháníme nový oděv, vrháme se na asijské stánky, kde za levný peníz dostaneme napodobeniny světových módních značek, na obchody z druhé ruky - sekáče - kde skoupíme všechno, co bohatý západ odhodil. Naše sebevědomí stoupá - vždyť víme, že nové šaty dělají nového člověka.

   Z knihy Rychlokurz sebeobrany aneb jak přežít v dnešním světě
   Přeložila IVANKA DŽIUBOVÁ



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)