Píšu Vám dneska, milení, smutné psaní. Hambím sa, strašně sa hambím, co si o nás u Vás v tej matičce stověžatej enem možete pomyslet. Co si pomyslíte o kraju, v kerém sa narodil náš první prezident, náš tatíček, jak sa o něm mluvilo, psalo aj smýšlalo, a včil, ani zme tomu nemohli uvěřit, v tom našem Brně, gde sa za mlada živil jak domáci preceptór, aby mohl študovat, a gde se už zas po něm menuje ulica na hlavní rynk, na náměstí Svobody, splichtili ve svojej televízi reklamu na krála a na království. Božka k nám zaběhla, eslivá zme viděli tu hrozitánsku prču o tom, jak byzme byli ščestím bez seba, dyby Hospodin „uchoval nám“, jak sa to muselo pět za rakúska, dajakého následníka císařa pána.
   Podle tej reklamy byzme sa byli přetrhli po první svjetové samým jásáním, dyby jezdil po našich městách a vesnicách sám pán král. Synovec od Božky Jožka, kerý študuje dějiny a stavil sa v nedělu aj u nás, chlámal sa, jak si ti agenti s teplú vodú na mlýn monarchie poradili: chťačky ukázat, k jak horúcemu vítání korunované hlavy by došlo, dyby se vydala skontrólovat svojích poddaných, úplně sprostě ukradli pro svoju horlivú propagandu monarchije kúsky ze starých filmú, na kerých sa dochovalo, jak býval na svojích cestách po vlasti vítaný tatíček Masaryk. Jožka to má zistěné a ani to nedalo moc námahy. Dyť to samé staré auto se značkú P1 vozilo našeho prvního prezidenta! A to akorát jemu a enem jemu patřilo to vítání, keré včilej divákom podstrčili do svojej reklamy – nic inšího než reklama to néni - na monarchiju!
   A Jožkovi stejnak jak nám s Božkú neušlo, jak si ti podaření podvodníci s dokumentama nevšimli, že v tem zástupu, kerý má předvéct, jak Němci ze Sudet uctivě pozdravujú českého krála, je vidět ogara v parádním sokolském kroju aj s pérem na čepici! Ani stará Blažková, kerá je štont uvěřit šeckému, nedokázala by kapírovat, jak nebyt republiky by sa sudeťáci radovali z českého krála a eště bok po boku s českým sokolíkem! Nebo že by sa někerý z nich nastrojil do sokolského, enem aby udělal českému panovníkovi pomyšlení a podal důkaz, jak monarchija šecky porovnala, obšťastnila a jak by u nás zavládl slavený zemský ráj né enem na pohled?
   A dyby celá ta maškaráda zostala při vylíčení takového rája s princeznú, kerú zahrála jakási děvčica, jakú by sa naši ochotnici neodvážili vystavit u nás na jevišče! To by sa dalo ešte znést jak obyčenská nepodara. Ale oni si tam povolali aj jakýchsi dvoch nahončích s vážnýma ksichtama horujúcich pro krála a pro království, keré podla nich u nás nikdá nebylo zrušené. Jeden z tech náhončích, asi ne náhodú ména, keré znamená nepodařené skákání do vody, bájil jak barón Prášil, že věčina českých politikú a podla něho aj obyvatelstva si myslelo, že po Habsburkoch tu bude nadycky království. Asi sa mu nedonéslo, že Franz Jozef sa nedal korunovat na českého krála. A po něm ani ten Karél. A potom přivolaný mudrc pilně slúžící svojemu pánovi, co má už dávno zálusk na českú korunu, eště aj plácl, že si neumí představit českého krála, kerý by přistúpil na mnichovou dohodu.
   Jak dyby československý pan prezident na ni přistúpil. Jak dyby sa byl Hitler dajakého českého krála ptal anebo sa mu před ním dokonce rozklepaly kolená. A jak dyby králi v Belgii, Holandsku, Dánsku, Norsku svojich poddaných před Němcama ochránily.
   Podlevá teho plácala si roku sedmnáct nikdo nepomyslel, že za rok budem republikú. To abyzme asi nebyli za rok udivení, až náš osud vezme do ruky kníže, kerý sa třese, aby ho užuž zvolila za prezidenta. Z lásky ke kerému tu potom pronde zrušení republiky a nakonec aj jeho pomazání na krála. Šecko k vječí slávě koruny české. A nebude to krása? Na trůně zas kníže (jak svatý Václav!) a zas Karél (jako otec vlasti!).
   Z teho plácala, aspoň on na to istě špekuluje, udělá dobrotivý český král Kárl Dovíkolik potom královského trubača.
   A ten bude trúbit o sto šest, enem aby nebylo slyšet, co si na divokých večírkách (se kerýma sa v brněnské reklamě na monachiju počítá) budú špitat korunní princezná s barónkú Betty Švarcnberkovú, v tem televizním proroctví odvážně vyvedené jak dvě ožralé holky chlastající starobrno. Enem ať si poddaní přivykají, že královská rodina može šecko. A tu Švarcenberkovú tam dali, aby zme sa dovtípili, o keho koneckonců ide.
   Král može šecko. Može, jak si v brněnskej televízi možná kreslia, aj přenést panovnický trůn z Hradčan na Špilberk. Abyste v Praze zírali. Co je Pražský hrad s enem maličkú Daliborkú? Takové Špilberk, to by bylo, panenko oslavená, šecko v jednom! Zámek aj hladomorna.
   Ze Špilberka by sa to vládlo! Hravo.
   Jak už samo meno Špílberk napovídá.
   Už je to tak, milení, hambím sa hambím, co v našem Brnu nakrútili a eště nakrútia.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)