V minulých březnových dnech se na pražském Václavském náměstí, v den 65. výročí nacistické okupace, několik hodin po teroristickém činu v Madridu a pár dnů před 1. výročím agrese USA proti Iráku bez souhlasu OSN, objevily v samém středu Prahy s požehnáním pana primátora známé i neznámé osobnosti v zamřížované buňce.
Improvizovaná cela měla připomínat kubánské vězení. Vlála na ní kubánská vlajka.
Politici a novináři tu předváděli, hodinu co hodinu, z popudu a z iniciativy sdružení Člověk v tísni - při České televizi - projevy své solidarity s vězněnými kubánskými disidenty, aby nakonec svou vůli demonstrovali před velvyslanectvím Kubánské republiky za účasti asi 150 manifestantů.
Ve svém souhrnu však šlo na Václavském náměstí z české strany o vyhaslou českou politickou sedlinu, kterou většina slušných občanů již přestala brát na vědomí a přijímá ji s úsměvem na tváři.
To, že se na divadelní scéně v horní polovině Václavského náměstí v pruhovaném mundúru, zvaném gajdůš, objevil i předseda Senátu, jeden z ústavních činitelů České republiky JUDr. Petr Pithart a poté i jeho místopředseda senátor Jan Ruml, je však opravdová rarita.
Oba se oblékli do šaškovských vězeňských obleků a přes mříže jeden, ten nejvyšší, dokonce kabaretně přijímal suché rohlíky, aniž je zapíjel vodou. Toho prvního, pečlivě střeženého (kromě aranžovaného vězeňského dozorce "Castrova režimu" s obuškem) početnou - čtyřčlennou ochrankou Grossova ministerstva vnitra, "vytěžovali" mediální vlci z česko-německých médií. Kladli mu většinou velmi neobjevné a podlézavé otázky. Týkaly se porušování lidských práv na Kubě a zločinnosti Fidela Castra.
Dojemně působily poměrně početné skupiny malých dětí se svými horlivými učitelkami, které jim vysvětlovaly obsah zakrvaveného plakátu s portrétem Che Guevary.
Nechyběli ani tiskoví pracovníci kanceláře předsedy Senátu.
Připomínám, že na obklopující skupinky Pražanů neustále mířily kamery integrovaného monitorovacího systému, zlikvidovaného po listopadu 1989 kvůli "totalitnímu fízlovství".
Dokonce se tu zcela nepokrytě po celou dobu představení pohybovali i jiní podivní jednotlivci - úřední fotograf mluvící špatnou češtinou a kameramanka, pečlivě zaznamenávající každého podezřelého. Tvrdili, že fotografují vězeňskou buňku a Pitharta!
Jakýkoliv individuální projev nesouhlasu s nedostatečnou či neuspokojivou odpovědí předsedy Senátu Petra Pitharta glosovali přítomní provokatéři: "Je to bolševik! Je to provokatér! Nebavte se s ním! Vyžeňte ho odsud, bolševického vraha!"
Zčistajasna jsem i já byl pojednou zločinec! Možná jsem byl dokonce podezřelý z případného terorismu. Nechyběli tu ani ukázkově oblečení úředně přítomní Američané! Snad to nebyli pánové z pražské ústředny FBI, přivezení sem luxusním diplomatickým osobním vozem?
Když byl předseda Senátu Petr Pithart občas v úzkých a otázky mířily i na podivné věznění dokonce nezletilých mladíků bez soudů na americké základně Guantánamo na Kubě, dušoval se svým jednoznačným odporem k americké agresivní politice ve světě.
Ujišťoval tázající se, že prý jsou jeho názory na tyto otázky dostatečně známé. Bohužel již v neděli 21. března 2004 označil Petr Pithart v televizi Prima ty, kteří mu kladli nepříjemné otázky a údajně na něj i křičeli, za pomatené. A uvědomil si prý, jakou vlastně dnes máme svobodu, když se takoví nesoudní lidé nebojí takto argumentovat.
Ještě si všichni živě pamatujeme, jak se Petr Pithart choval v českých médiích, na televizní obrazovce, po své "osvobozenecké a odvážné misi ve prospěch Pilipa a Bartoníčka" na Kubě a po setkání s Fidelem Castrem.
Víme všichni, že na něj prezident Fidel Castro udělal velký dojem.
Tenkrát Petr Pithart s patřičným dojetím připomněl, že si od Fidela Castra po mnohahodinovém rozhovoru přivezl nejenom poznání o hlubokých Castrových znalostech české historie, ale i ujištění o propuštění českých agentů v cizích službách.
Ze svého setkání s Castrem v Havaně si přivezl i Castrův portrét s jeho autogramem. Sám mám životní zkušenost, že to není vůbec snadné a že předseda Senátu nyní vlastní cenný sběratelský exponát, jakým se může pochlubit jenom několik málo sběratelů na světě.
A najednou tohle!
Světe div se, co dokáže český ústavní činitel, zejména když má za sebou bodyguardy a početnou skupinu policistů v civilním převlečení!
Jeden z neúspěšných kandidátů na hlavu českého státu, na prezidenta republiky se nyní zcela změnil ve své rétorice o Kubě a jak se zdá, nabyl na domácí půdě nové sebevědomí.
Předchozí sliby,upřímná ujištění o korektnosti své cesty na Kubu, ujištění o pozitivním vlivu setkání Castro - Pithart, výroky o úspěchu jeho diplomatického vyjednávání na Kubě, to všechno teď přišlo šmahem vniveč.
Ještě že hned příštího dne obletěla po internetu BBC celým světem Pithartova šaškovská fotografie s mylným textem, s popiskem, že předseda Senátu České republiky Petr Pithart protestoval na pražském Václavském náměstí ve vězeňském trikotu proti zločinům USA vůči vězňům na americké základně Guantánamo.
Zajímavé fotografii byla přisouzena známka nejlepší a nejzajímavější fotografie z jednoho březnového předjarního dne!
Sláva mu, sláva mu, císařovi našemu! Sláva mu, sláva mu, on je pašák!
A z velké ostudy je najednou na světě hned pěkně záplatovaný kabát!
Autor: Zdeněk Hrabica
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |