LOVE STORY - tak pojmenoval Karel František Tománek svou novou divadelní hru podle románu Isaaca Bashevise Singera (Nepřátelé aneb Milostný příběh, 1972), kterou uvádí pražské Dejvické divadlo v režii slovenského hosta Mariána Amslera. V ironicky znějícím názvu je vlastně zakódován princip celého inscenačního pojetí. Příběh, odehrávající se bezprostředně po skončení druhé světové války, má rysy tragiky i komiky, které jsou přítomny už v Singerově předloze, navíc tu je však vložen silně odlehčující moment v přístupu aktérů ke svým prožitkům z období holocaustu, umožňující se s minulostí lépe vyrovnat.
   Takový postup je stravitelný nejenom díky dnešnímu velkému časovému odstupu od tragických událostí, ale i schopností herců předvést mnohostranné postavy s bohatým vnitřním vybavením. Nejtěžší úkol stál před Martinem Myšičkou, představitelem protagonisty příběhu Hermana Brodera. Jemnými výrazovými prostředky otevírá hrdinův niterný svět, hodně rozpolcený nejistotou a nezakotveností, což je dáno ztrátou svobody, vlastní rodiny i komunity, která formovala jeho dosavadní život. Broder se navíc odpoutal od své vlasti odchodem do emigrace za oceánem.
   Z období nacistického pronásledování si do nového života přivedl Jadwigu, jednoduchou venkovskou ženu, která ho za války ukrývala a jíž je vděčný za záchranu života. Poutem je i jejich dítě, když plody minulého Broderova manželství nepřežily peklo holocaustu. Jadwiga je v podání hostující Pavlíny Štorkové ženou, která Broderovi nemůže nahradit první ženu Tamaru, převyšující ji intelektuálně, vnitřní silou i schopností poprat se a vyrovnat se všemi životními nástrahami a traumaty. Tamara byla původně označena za mrtvou, ve skutečnosti koncentrák přežila a náhle se objevuje v Americe, aby zasáhla do hrdinových dalších osudů, když se rozhodne žít v jedné domácnosti s ním i s Jadwigou a dítětem. Energickou Tamaru, která nový smysl svého zachráněného života vidí v levicových politických aktivitách, velmi přesvědčivě ztvárnila Zdeňka Žádníková Volencová. Třetí Broderovou ženou je Maša (představovaná Klárou Melíškovou), milenka, která nedokáže zcela naplnit svou touhu po veliké, vášnivé lásce a dík tomu propadá alkoholu a depresím.
   Hermanu Broderovi vtiskl Singer i některé rysy vlastní osobnosti, je navíc jednou ze spisovatelových postav dokumentujících překonávání traumat, která si pováleční emigranti přinesli z ghett a koncentračních táborů. Všichni se vracejí ke ztraceným kořenům, k nezahubitelné rodové paměti, aby si kladli naléhavé otázky o hodnotách života, jeho smyslu i potřebě jeho obnovy. Prostředníkem v tomto úsilí je pozoruhodná postava Rabína, navenek představujícího zázemí bezpečí a jistoty, moudrého nadhledu a opravdového přátelství. I Rabín je však bytostí vnitřně rozporuplnou a komplikovanou, jak skvěle předvádí ve své herecké studii Jaroslav Plesl.
   Po nedávném uvedení dramatu KFT/Sendviče reality z prostředí americké beat generation je Love Story dalším pozoruhodným dramaturgickým počinem Dejvického divadla. Americký nositel Nobelovy ceny za literaturu Isaac Bashevis Singer je bezpochyby spisovatel, k jehož humanistickému poselství má smysl se znovu vracet.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]