Básnířka SÍTĚ PLNÉ RYBÁŘŮ (NAVA, Plzeň 2006, žel v žalostné anonymní typografii, která zřejmě nezvládla autorčiny návrhy) Alena Vávrová nepíše v pravidelných slokách, nepíše svými slovy "písně", a přece nejvlastnějším živlem jejích básní je hudba. Jednotlivé básně působí dojmem, že autorka stále preluduje. Leč tahle knížka, započítáme-li troje trhací Záložky z let 2004-2006 jako jednu sbírku, jíž ve skutečnosti jsou, už devátá, sestavená z básní starších i nejčerstvějších, napovídá, že právě v nápěvcích je Vávrová nejautentičtější. Její nápěvky tvoří vlastně, byť málokdy datovány, lístky a listy z deníku ženy, kterou od malička / dva mlýnské kameny nelítostně drtí. A o málokom jako o Vávrové platí tak jednoznačně stará moudrost, nadužíváním nyní zbanálnělá, že čím víc ji osud zkouší, tím lepší vydává plody.
   Básně Aleně Vávrové často zažehuje zaslechnutý výrok (Úplně zadarmo) utkvělý incipit nějaké písničky (Suchého Člověk je smrti blízek, lidová Pod našimi okny) a název pak je zároveň první verš. Básnířka si je vědoma, co může znamenat i tak malá básnička: prstíčky svými / sáhne až na kotníky / Platónovi // a do postele svede / Vávrovou Sapfó / Artura / Muchu Máchu Boha / i Bacha. Ač přesvědčena, že Zlo je řád věcí, nepropadá panice: celým svým básnickým žitím si nese smysl pro hru, hravost i dar černého humoru a pronikavého slyšení: už zas / už zas / úžas / úžasná jazzová loď... A v jiné situaci jiný význam toho "už zas": Už zas / Žádný úžas / žlutejma kalnejma vočima / už zas na něho se dívá / recidiva. Tedy spíš skladba než sbírka.
   I z veršů právě citovaných vidno, jak básnířka nežije ani zdaleka jen svými úzkostmi. Píše-li jsme v síti, je v síti plné rybářů především sama, neschopna nepomáhat i tam, kde je každá pomoc marná. Tomu se říká poezie. A jak se v ní zrcadlí doba, naznačuje třeba tenhle popěvek z českého divokého západu (Vávrová žije ve Františkových Lázních): Pod našimi okny // (neteče vodička) // Pod našimi okny / Herna bar Nonstop / Svítí červeně a modře / není mi dobře / A tolik řevu zdola / přes římsu / k nám doléhá / Když Vietnamci / si řežou hlavy.
   No ano, pod našimi okny.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]