Přiznám se, že k zájmu o zbrusu novou knihu z nakladatelství Prostor Friedmanna Bedürftiga TŘETÍ ŘÍŠE A DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA - Lexikon německého nacionálního socialismu 1933-1945 mne vedlo několik důvodů. Především je to vlastní zájem o tuto problematiku jako o nejvážnější událost novodobých dějin a dále mě k tomu vybídl i nedávný rozhovor komentátora Práva Alexandra Kramera s místopředsedou ODS a středočeským hejtmanem Petrem Bendlem. Ten zcela v rozporu s historickou skutečností pravil, že německá sociální demokracie vyrostla z kořenů německého národního socialismu.
   Dosud u nás nikdy nevydaná podobná publikace přináší více než 1500 slovníkových hesel. Dá se předpokládat, že vzhledem k naprosté absenci podobné původní literatury v České republice se tato příručka stane na delší období patrně jedním z důležitých zdrojů informací, zejména pro studenty, vědce, publicisty a další zájemce o této zrůdné kapitole lidských dějin.
   Většina hesel je autorem určitě zpracována v poctivé snaze po vyjádření objektivní pravdy. Leč je zcela zřejmé, že autor byl značně determinován a limitován také svým původem a léty, která z obou stran "železné opony" (ne tedy, jak se mnohdy uvádí, že se historických nepřesností dopouštěla pouze jedna strana a to ta ležící od Šumavy k Uralu až za sibiřskou tajgu ) vykonala i v historiografii své. Připomínám to i proto, že kniha v graficky velmi působivé úpravě Aleše Lederera má krásné laminátové černobílé desky. I tyto barvy přímo nutí čtenáře i uživatele, aby se jich v pohledu na obsah knihy vyvaroval. Neodpustím si však v této souvislosti alespoň jednu citaci z hesla Beneš, Edvard: "...Český stát nepovažoval sociolog Beneš za životaschopný útvar. Když se po první světové válce rušil habsburský mnohonárodnostní stát, zasazoval se proto při mírových jednáních za to, aby byla vytvořena česko-slovenská republika, jež by zahrnovala také území osídlená Němci a Maďary. V roce 1918 se stal ministrem zahraničí této nové Československé republiky, pokoušel se zajistit ji smlouvami s Francií a posléze i se SSSR a od roku 1935 jako prezident se úporně bránil požadavkům autonomie menšin. Tím ovšem hrál do noty Hitlerovi, nezbylo mu než akceptovat mnichovskou dohodu i odtržení Sudet, a poté abdikoval. Za války stál v čele československého zahraničního odboje v Londýně, od roku 1940 opět jako prezident. Roku 1948 kapituloval před mocenskými nároky komunistů."
   Zasvěcený člověk při čtení těchto řádek patrně poněkud užasne. Tato rétorika je totiž úplně stejná, jaká nám byla vnucována v osudném a tragickém roce 1938 strůjci národní katastrofy. Jelikož nejde o jedinou zmýlenou, ptám se: komu tuto a jiné drobnější vady na kráse přičíst na vrub? Zřejmě autoru odborné revize překladu a redakce PhDr. Luboru Václavů nebo překladateli Petru Dvořáčkovi. Vždyť ten tak po právu učinil v hesle Protektorát Čechy a Morava: "Nacistickému teroru padlo za oběť celkem 105 000 Čechů, z toho 65 000 židovského původu (ČR dodnes udává počet 360 000 mrtvých, z toho 271 000 židů, pozn. překl.)". Přitom v hesle Vyhnání se ve slovníku máme možnost dočíst, že "z celkového počtu 19,7 milionů Němců z oblasti východně od linie na Odře a Nise přišly o život 2 miliony vyhnanců" = odsunutých.
   Neměli bychom již konečně vědět, že i historie má své zákonitosti a k chybám jakýchkoli vykladačů je nesmiřitelná, ať jejich příčiny pramení z neznalosti či ideologického úmyslu?

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]