Film Richarda Dindose si klade otázku »Kdo byl Kafka?«, ale nestačí ji zodpovědět. V Curychu se tento film promítal od ledna 2005 nejdříve jako představení v »lunchkině« v Domě umělců Le Paris a poté v běžných kinech.
   Richard Dindos se mezi švýcarskými filmovými tvůrci snaží zvládnout biografické rekonstrukce. Opakovaně si oblíbil spisovatele jako Maxe Frische, Arthura Rimbauda, Jeana Geneta, Louise Aragona a nyní tedy přišel s otázkou Kdo byl Kafka? (Wer war Kafka?).
   Aby Dindos unikl nezdolatelné hoře sekundárních informací, vrátil se přímo k »pramenům«. Přitom ovšem nebylo možné »věčného« Kafku najít, nýbrž jen nějakého Kafku ze včerejška nebo předvčerejška, aneb obraz životem trpícího »životaneschopného« člověka, jehož opustili i jeho nejstarší přátelé a tři milenky, anebo - jak to kdysi sám popsal - obraz někoho, koho lze ve skutečnosti najít jen při psaní. Režisér ve filmu opakovaně ukazuje Kafkovo pracoviště, aniž by ho lokalizoval. Ostatně ani historický obrazový materiál, který ve fotografiích a filmových úryvcích ukazuje »starou« Prahu, nikdy nedatuje.
   Ve filmu vystupuje šest osob, které mluví vlastní texty: Max Brod (Eckhart Alexander Wachholz), Gustav Janouch (Carl Achleitner), švýcarský spisovatel a grafolog Max Pulver (Peter Kaghanowitch), kterého Kafka potkal v zimě 1917, jakož i tři milenky - Felice Bauerová (Irene Kugler), Milena Jesenská (Hana Militka) a Dora Diamantová (Renate Stachowitz-Brycka).
   Vzpomínky, anekdoty, úryvky z dopisů a deníků (též Kafkových) jsou vždy působivé. Něco nového a pro většinu mile překvapivého představuje hudba: Eva Ceskova zpívá Hebrejskou píseň Maurice Ravela a Kateryna Koltsova-Tlusta působivou píseň z pokladnice tradic španělských synagog.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]