Ve vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí vyšla kniha Anny Hessové ŠEST MUŽŮ JINDŘIŠKY O., autorky pocházející z Práchně (pevná vazba, rozsah 160 stránek). Jde o autorku zkušenou, není to její první kniha.
   Přiznám se, že jsem ji otevíral s myšlenkou, že půjde zase o nějaký sladkobolný příběh o romantické lásce, jaké jsou dnes módní záležitostí, v rámci úniku z nepříliš radostné skutečnosti naší společnosti. S radostí konstatuji, že jsem se mýlil. Již prvními stránkami autorka přesvědčila, že svůj příběh myslí vážně, že nejde o žádný úlet do snů a představ. Vidí své postavy realisticky, takové, jaké skutečně byly (a mnohdy jsou) a s tímto vědomím vede svoji "hrdinku" k tomu, aby se přes všechny prohry postavila k životu čelem a dodala si optimismu.
   Jde o nezvykle otevřenou výpověď stárnoucí ženy, vlastně již důchodkyně, která se nekompromisně vyrovnává se svojí minulostí zvláště pokud jde o muže, s nimiž v průběhu dosavadního života žila. Vlastně ani tak nejde o zpověď pro jiné, ale hlavně pro sebe samu, a někdy (zvláště pokud jde o posledního muže) nám může připadat až krutá, i když uznáváme, že se s námi život nijak nemazlí.
   Reálný příběh začíná v parku jedné léčebny pro dlouhodobě nemocné. Jindřiška opatruje na vozíku svého posledního muže Jakuba Moravce, který je po mozkové příhodě v podstatě bezvládný, dokáže ze sebe vypravit jen pro ni nesrozumitelná slova. Kdysi býval ředitelem velké továrny, byl pan Někdo, najednou je nic. Pokud k němu něco v oné chvíli cítí, pak jde o jakési zadostiučinění a možná i nenávist, protože ji v čase, kdy spolu žili, všelijak tyranizoval. Zatímco jí se v parku před očima odvíjejí obrazy z jejího života, uvnitř se rozhoduje, co s pacientem, protože jeho zdravotní stav se už nijak výrazně nezlepší. Lékař, který záležitost vyřizuje, naléhá, aby si muže vzala do domácího ošetřování, jak je u rodin celkem běžné (nebo by být mělo!). Jindřiška ho však domů nechce, nevěděla by si s ním rady, a shání místo v přeplněných ústavech po celé republice.
   Závěr knihy určitě překvapí všechny nepřipravené. Vždyť Jindřiška s takovým napětím čekala, jestli se místo podaří najít a čtenáři bylo zcela zřejmé, že život s Jakubem Moravcem byl pro ní peklo na zemi i největší životní omyl.
   Kniha je napsaná pěkným jazykem, nejsou v ní žádné vycpávky, které by mátly či odváděly čtenáře - dychtivého dozvědět se další epizody ze života Jindřišky - jinam. Je velice čtivá a udržuje v neustálém napětí. Od první stránky až do poslední Jindřišce - tak jak ji stvořila autorka - věříme a přestože téměř jistě to v části mužských čtenářů nespokojeně zašumí, zákonitě jí musí fandit, aby v dalším vztahu dopadla alespoň trochu lépe. I tohle dělá román neobyčejně přitažlivým. Autorka nás v podstatě postrkuje k našemu lepšímu já a my si to vlastně ani neuvědomíme.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]