TOMÁŠ VONDROVIC

Bod singularity
Křik slídy v kameni
Bez hnutí prýští cit
Pramen
krve i révy

Na nebi, v prsti
stříbrně znějící
bod bohů -
pradávné zpěvy

Tady se rok co rok
Ztrácejí básníci
Kam
Nikdo neví

Chrlič
Hnětu své chrliče na střeše chrámu
Daleko od mysli lidí
Není-li tvé srdce nebe
Nic neuvidí

V praskotu kamenných šupin
Netvor se svíjí a třese
Není-li tvá duše déšť a mlha
Už nesetkáme se

Hermovi hadi
Dvojitý had-duše syčí na žebrácké holi
Pařátky z Notre-Dame, pošklebky na Akropoli
ctihodné otce uráží, bolí

Co se to zhatilo? Proč je to čím dál víc svaté
Hmota poslouchá Hmotaři vláčí ji blátem
Otce to mate

Zapadlé rity Spálené svitky
Barbarské církve Vítězné bitky
Žalostné zbytky

Jen ti dva hadi dál syčí na žebrácké holi
Dnes uštknou kohokoli

(těm z Heliopoli)

Zrychluje se čas
Zrychluje se čas
Stromy rychleji vadnou
Ruce žen chladnou
Pád prázdnem měří mráz
a žádnou z vás
už nechcem, vášně, žádnou
Vždyť zrychluje se čas

Jak zrychluje se čas
mraky rychleji letí
Z hvězd na zem srší smetí
Jsou staré děti
Svět zvrací zbytky krás
Není kdy na objetí
vždyť není čas

Zle urychlen je čas
Slunce zapadá dřív
a jaký div
že dobří padnou
Kdo - světla pamětliv - zůstane živ
přečká tu dobu zrádnou
kdy zrychluje se čas

Všem se nám rychlí čas
Já rychleji hrůzou křičím
Poslední z puklých váz
jak ten král z Thule ničím
a ztrácím hlas

Báseň už není ničím
- zrychluje se čas

Fanfáry
Liberté! Fraternité! Égalité!
Zedničtí přidavači, co vy víte
Kdo má to dogma vašich krokvic unésti
Fraternité - Leda v bolesti

Raněný slon, lis mokrý potem révy,
bezmocný stařec, chlapec v troskách Hrůzastánu -
ti o Voltairovi nic neví
Liberté... Svobodně cítí ránu

To božstvo člověk - Klubko vášní, hněvu
Podvádíte, a to je neštěstí
Úžasná hesla...nejsou hodna zpěvu
A Égalité - jen v té v bolesti

Závrať
Prazávrať závrať Pohled s útesu
Prazávrať z prozření a svaté hrůzy
Čirý strach: vitráž - Okno v chrámu lůzy -
Zázrak miminka v bráně úděsu

V nádvořích ticha černé topoly
Vzpomínka - jehla s nabodeným hadem
Tápání v sobě Chůze o holi
Krajina s obráceným vodopádem

Samota lásky Buďte světlo světa
Světelný oblak Hrana poznání
Úděl těch němých Zakázaná meta
Strmý pád vzhůru Marné volání

Sen
Chtít zaspat svět... Tak mrtvo po lásce
Nocí žhne rána - ráno černá smutkem
Odpověď srdce skrčeného v otázce
Chtít takhle spát je koneckonců skutkem

A touha snít je beznadějnou zpovědí
Jsi hloupá duše, pořád se jen mýlíš
Sen je vzdor očí, které nevědí
Kam pohledět a neděsit se příliš

Bárky
Slova tíhnou k padajícím do kosmů
Ticha k těm, kdo se vracejí
Před tváří sebe samých odlesky
V zádech smrt - naději

Bylo ach krásně Bylo Bylo Bylo
Tečka Pryč Smůla Že to nepřežilo

Odrážejí se vesly od vod
Hořkých po žluči
Plujíce mlčky vzhůru: od hmot
Domů, k náruči

Nejde to jinak než tak Jednoduše
Jen ještě přes ta vrata z bronzu duše

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]