Po delší době sem sa rozhodla zasejc vám napsat. U nás není zajímavého nového skoro nic, když už sa nepočítá, že tady zkrachoval bývalý konzum, protože sa pro všecko začalo jezdit až do města do supermarkétu, kde je moc věcí lacinějších, než bylo tady v obchodě, a málokdo si to spočítal, že co ušetří na oleji, na sardinkách a na pančuchách, dá zas za benzín nebo za autobus. A taky že tam vyhodí plno peněz, protože sa tam nekupuje to, co člověk potřebuje, ale co vidí, až oči přecházajú. Taky škola sa tu bude asi rušit, že není dost využitá. Aspoň prý bude kde otevřít hernu a erotický salón, a děvčata ze zavřenej fabriky najdú flek. I ty škaredější. Ty tam budú poklízat. Šak bude aj co. Naše Slovácké Las Vegas. Starosta užuž vidí, jak si obec pomože. Podle zlých jazyků si pomohl už sám, to dá rozum, že to tomu podnikatelovi šikovně nezafíroval přece pro jeho pěkné očiská. Ale to není nic zvláštního, že, moji milení?
   Zato bych ráda znala, co sa to stalo v tej Praze. Študovaný synovec už půl roku, od hodů nepřijél, aby mi všecko vysvětlíl, a tak píšu vám do novin. Vrtá mně hlavou, jak je to s tým rádiem, které ví, co říká, s tým Českým rozhlasem šest. Vždycky před obědem, když jsem dovařovala oběd, vysílali tam přehled tisku, dělala to ta milá hodná paní Moučková s nějakým panem Bérem. Prý se na to nadávalo, že je to divný přehled, dyž ani za uherský rok se tam neříkalo, co sa píše v Haló novinách, ale pořád enem, co v Mladé frontě Dnes a co v novinách Lidových a Hospodářských a ve slovenských podobných, jako dyby sa paní Moučková a pan Bér báli číst i Haló noviny. Ale kvůlivá tomu jistě im jejich přehledování tisku nevzali, to né! Nedá mně to, abych sa jich trochu nezastala. Oni to tak nedělali z nějakej zlej vůle, ale z poznání. Z poznání, že to, co sa píše v Haló, stejně si myslí už skoro každý, a tak je nanic to ještě opakovat.
   Dlouho jsem nemohla vyšpekulovat, proč tak užitečné rádio, které ví, co říká, jak si samo říká, dali v Českém rozhlase až na večér a toho probírání tisku zanechali nadobro. Ale myslím, že sem na to kápla, enem bych to ráda ještě s nějakým vzdělaným člověkem probrala. Mně sa zdá, že si to rádio šest samo nerozumně uškodilo, dyž začalo hlásat, že ví, co říká. Jako dyby všecka ostatní rádia teho Českého rozhlasu neměla páru, co říkají. To muselo kolegy hrozně dopálit. A tak sa smluvili a český rozhlas šest vystrnadíli na večér. A ještě po celý den škodolibě hlásají, že tú šestku može zato teď každý večer poslúchat na kvalitnějších frekvencách. Že sa nestydia! I já stará baba vím, jak sú ty kvalitnější frekvence šestce úplně na kočku, protože rozhlas se púšťá přes deň, při práci, v autě, a večér každý čučí na televizu. Je to škoda. Kdo tak teď uslyší, co všecko škaredého rádio šest na koho ví!
   Taky byste mi mohli poradit, jestli sa nepletu, že jsou jistě dvě Kamily Moučkové. Tá jedna rozšafně a rozvážně mluvívá v tom rádiu, keré ví, co říká, ale taky ze svýma návštěvama v televizi o Barvách života, a enem někdy se jí to trochu pomíchá, jako teď na začátku března, dyž si jako Host do domu na dvojce Českého rozhlasu postěžovala, že jedenadvacet let nemohla ani na Slovensko, ale proč, to neřekla (jistě tam nic neukradla, na to bych vzala jed!). Kdo se před jedenadvaceti rokama staral, kdo jede na Slovensko? Tá druhá, určitě to musela být nějaká druhá úplně stejného ména, napsala Heleně Růžičkové, svojí kamarádce, když kandidovala za komunisty do senátu: mám za to, že jsi onemocněla nemocí šílených krav. Naša sousedka mi to ukázala v Reflexu, jak tam psali o smrti Heleny Růžičkové. Nevěřím, že by sa ta noblézní paní mohla tak sprostě vyslovit. Nadat svojej kamarádce do krav, eště šílených! Enem proto, že sa dovolila dívat po svojem a nehleděla na to, co ta její kamarádka na to. Určitě je to jakási jiná Kamila Moučková, asi nějaká málo snášenlivá a zlá kritička, jak sa zdá podle jejích slov, že Helena je docela dobrá herečka.
   Taková sprosťačka jistě mluví do nějakého jiného rádia, pravdaže ne toho, co ví, co říká; asi do nějakého, co si nevidí do... Šak víte, milení.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)