TOMÁŠ VONDROVIC
Bod singularity
Křik slídy v kameni
Bez hnutí prýští cit
Pramen
krve i révy
Na nebi, v prsti
stříbrně znějící
bod bohů -
pradávné zpěvy
Tady se rok co rok
Ztrácejí básníci
Kam
Nikdo neví
Chrlič
Hnětu své chrliče na střeše chrámu
Daleko od mysli lidí
Není-li tvé srdce nebe
Nic neuvidí
V praskotu kamenných šupin
Netvor se svíjí a třese
Není-li tvá duše déšť a mlha
Už nesetkáme se
Hermovi hadi
Dvojitý had-duše syčí na žebrácké holi
Pařátky z Notre-Dame, pošklebky na Akropoli
ctihodné otce uráží, bolí
Co se to zhatilo? Proč je to čím dál víc svaté
Hmota poslouchá Hmotaři vláčí ji blátem
Otce to mate
Zapadlé rity Spálené svitky
Barbarské církve Vítězné bitky
Žalostné zbytky
Jen ti dva hadi dál syčí na žebrácké holi
Dnes uštknou kohokoli
(těm z Heliopoli)
Zrychluje se čas
Zrychluje se čas
Stromy rychleji vadnou
Ruce žen chladnou
Pád prázdnem měří mráz
a žádnou z vás
už nechcem, vášně, žádnou
Vždyť zrychluje se čas
Jak zrychluje se čas
mraky rychleji letí
Z hvězd na zem srší smetí
Jsou staré děti
Svět zvrací zbytky krás
Není kdy na objetí
vždyť není čas
Zle urychlen je čas
Slunce zapadá dřív
a jaký div
že dobří padnou
Kdo - světla pamětliv - zůstane živ
přečká tu dobu zrádnou
kdy zrychluje se čas
Všem se nám rychlí čas
Já rychleji hrůzou křičím
Poslední z puklých váz
jak ten král z Thule ničím
a ztrácím hlas
Báseň už není ničím
- zrychluje se čas
Fanfáry
Liberté! Fraternité! Égalité!
Zedničtí přidavači, co vy víte
Kdo má to dogma vašich krokvic unésti
Fraternité - Leda v bolesti
Raněný slon, lis mokrý potem révy,
bezmocný stařec, chlapec v troskách Hrůzastánu -
ti o Voltairovi nic neví
Liberté... Svobodně cítí ránu
To božstvo člověk - Klubko vášní, hněvu
Podvádíte, a to je neštěstí
Úžasná hesla...nejsou hodna zpěvu
A Égalité - jen v té v bolesti
Závrať
Prazávrať závrať Pohled s útesu
Prazávrať z prozření a svaté hrůzy
Čirý strach: vitráž - Okno v chrámu lůzy -
Zázrak miminka v bráně úděsu
V nádvořích ticha černé topoly
Vzpomínka - jehla s nabodeným hadem
Tápání v sobě Chůze o holi
Krajina s obráceným vodopádem
Samota lásky Buďte světlo světa
Světelný oblak Hrana poznání
Úděl těch němých Zakázaná meta
Strmý pád vzhůru Marné volání
Sen
Chtít zaspat svět... Tak mrtvo po lásce
Nocí žhne rána - ráno černá smutkem
Odpověď srdce skrčeného v otázce
Chtít takhle spát je koneckonců skutkem
A touha snít je beznadějnou zpovědí
Jsi hloupá duše, pořád se jen mýlíš
Sen je vzdor očí, které nevědí
Kam pohledět a neděsit se příliš
Bárky
Slova tíhnou k padajícím do kosmů
Ticha k těm, kdo se vracejí
Před tváří sebe samých odlesky
V zádech smrt - naději
Bylo ach krásně Bylo Bylo Bylo
Tečka Pryč Smůla Že to nepřežilo
Odrážejí se vesly od vod
Hořkých po žluči
Plujíce mlčky vzhůru: od hmot
Domů, k náruči
Nejde to jinak než tak Jednoduše
Jen ještě přes ta vrata z bronzu duše
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)