VÁCLAV ZIEGLER
Slunce
Slunce se umí usmát na každého,
na starou bábu jako na tebe.
Slunce má srdce, co není jen jeho,
slunce má pohled, který nezebe.
Slunce se jen tak pro nic neprochází,
třeba to lidi občas nevidí.
Slunce má teplo, co nám často schází.
Slunce se umí rozdat pro lidi.
Představte si, že by lidi byli jako slunce.
To by bylo tepla na zemi!
To nic.
Ale představte si,
že by slunce bylo jako lidi.
To už bychom asi dávno zmrzli.
Ještěže tu to Slunce je!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)