JIŘÍ KAREN

Toť otázka

Být něco jako semafor
nelhostejný k směru
něco jako hodiny
nelhostejné k času

A spíše se provrtáme prstem do nitra země
A spíše doletíme na okraj galaxie
než bychom dovedli říci:
- Stojím o tebe Potřebuji tě -
Nebo to říkáme moc potichu
a málokdy v č a s



Věčně ustaraný

Trápí mě starosti:
nesložím zkoušku přijde neúroda
Čím já vás přátelé pohostím?
Co jsem koupil nedovedu prodat -

Za dobrotu na žebrotu
Za věrnost k posměchu
Víno chybí Díra v měchu
Oběť marně hledá svědka
Z takových nitek
život setkat?



Jak to žijeme?

Panebože kde to žijeme? Na jaké planetě?
Proč jenom o zlodějnách se mluví?
Šels po tržišti Bodne tě
Kde jste skřivánci? Kde jste žluvy?
Koncem světa kdekdo straší

Krev prší z televize
prosakuje z novin
Kdepak je království Boží vize
o zemi spravedlivých?



Obavy

- Když táhnou mraky budou deště
přijdou války budou tornáda
Na břeh v Loch Ness vyšplhá se ještěr
jménem Podfuk a Zrada -



Nad starým krámem nová firma

- Kdo to tu byl?
- Pro bílého tmavý
Pro tmavého světlý

Chvíli sever Chvíli jih

Motor charakteru škytá
brzda studu nefunguje
místo pravdy
škleb



My z hlediska roku 2000

Žili v činžácích
pod oblohou ze síry
Mluvili třemi tisíci jazyků
Nevěděli co je to čistý vzduch
a pramenitá voda

Pracovali 7 dní v týdnu
Na snění jim nezbyl čas
Ještě mladíci
Už mrzouti
Už staříci
a stále ještě předstírají že jsou fit

Startovali
Rolovali
Ó ten řehot koňských sil
O sobotách a nedělích
se zabíjeli na silnicích
Mizeli beze stop
Ti uštvaní honci
na nehostině života

Pro dobrou (ale ještě nezaručenou) věc
málokdo šel se bít
Všude nápisy
»Nedovoluje se«
»Zakazuje se«
»Klid«
Druh pro ně byl
jen rozdělávač ohně
jen česač vlasů
Kdo jsi
pokud jsi
prospěšný

Od smrti básníka Jiřího Karena uplynulo 30. dubna pět let, 11. června by se dožil 85 let




ČESTMÍR VIDMAN

Jiřímu Karenovi

Osmdesátky se nedožil o pár týdnů
Stačil však ještě umístit
chybějící dlažební kostku
abychom mohli dobře dále jít
životní cestou

Tady někde v malešické
esperantské zeleni
by měl být aspoň pomníček
tomu věčnému Donu Quijotovi
bojujícímu jen svým hrdým slovem
proti bludům a nejistotám
dnešního světa

Rosinanta nedočkavě čeká
až Jiří dobije draka zloby
a rozdělí se se všemi o plášť do deště
a o dny laskavé na slova

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]