Součástí existující svobody v českém stylu, mířící až kamsi vzhůru do vesmíru, je volání po prostoru. Jednou se příznivci vodních skútrů, jejichž obdivované zařízení zdvihající sebevědomí stejně jako nově zakoupený model automobilu světové značky, sejdou k hněvání se před budovu ministerstva a žádají možnost prohánět se po vodních hladinách poněkud volněji a hlavně v čase koupání. Cyklisté se rovněž cítí poněkud šikanováni, neboť nikdo pro jejich bezpečný pohyb po komunikacích nic nedělá, a proto ve městě Praze jezdí také po chodnících mezi chodci, kteří jsou na chodnících přece jen bezpečnější. Kolečkáři konají i jiné dobrodružné a spanilé, všelijak se klikatící jízdy vedle městských strážníků dohlížejících na parkovací lístečky za skly automobilů. V pracovní dny milovníci kol usednou za volanty rovněž milovaných automobilů a posouvají se sami k vrátnicím a recepcím, za kterými usednou do kanceláří rozdílných rozměrů či přistoupí ke strojům v prostorných nebo malých halách.
   Prostor pro pohyb se zdá být malý také pro nadšence mimosilničních aut vyžadujících kopcovitý terén plný zeleně, protože ti musí být nutně "off road"... Jeden z nich mi nedávno na louce na Kokořínsku opáčil, že si nekupoval terénní vůz proto, aby s ním jezdil po silnici. Před pár dny se u benzinové pumpy s obtížemi pohyboval jinoch navlečený do bederního pásu vedle své zablácené buginy. Ten byl prostě zase "off move"... mimo pohyb.
   Prostor vyžadují také cyklisté vlastnící kola pokořující téměř jakýkoliv terén, nejlépe horský. Na stezkách jim překáží turisté, stejně jako v zimě běžkařům, a tak si to až převelice často šněrují všelijak a výsledkem je zdemolovaná značená turistická pěšina plná děr s loužemi. Pohyb chce zajisté prostor. Při jeho nedostatku dochází k úrazům, někdy i k pár fackám. Svého času se jistý malíř pokojů z rakouského městečka Braunau dožadoval životního prostoru a přes držku dostal až před Moskvou a ve Stalingradu.
   Prostor nabízí už i vesmír, i když začíná být plný svinstva.
   O prostoru se dohadují milovníci pohybu po vodních tocích - touží projíždět se po vodě dle libosti. K této vášni přináleží nabídka prostorů na březích vodních cest, připomínajících úložiště vypitých lahví a lidských výměšků. Lesní tišina se při vyhledávání prostoru k odpočinku stává anachronismem.
   Pobývání lidských bytostí v prostorách hausbótů, ať již na vodní hladině nebo na jezerním břehu, je pokaženo hádanicemi a neshodami. Někteří obyvatelé z Rakouska už brzy zbudují na jižní straně lipenského jezera obydlí a přístaviště pro své oplachtěné lodice. Dojde ke zvětšení prostoru, jehož dosažení mohou zkomplikovat snad už jen hraniční blokády, nicméně milovníci jachtingu se zase o něco přiblíží k atomové elektrárně Temelín.
   Jsou opravdu různé prostory a také rozprodávaná země. Název dlážděné cesty - chodníku je odvozen od slovesa chodit. Na turistickém chodníku je však chodec přinucen tisknout se ke srázu a doufat, že ze strany cyklisty zaslechne alespoň už vzácné slůvko "děkuji".
   Prostor po kulturních akcích techno-muziky skýtá pastvu pro oči. Na loukách nikdo po týdenní produkci nepozná, že se na nich chlastalo a skotačilo. V každé době jde o jediné - zblbnout dav. Třeba akcemi, na kterých zaručeně ušetříte úplně všechno. Techno obslouží malý mozek rovněž dokonale. Naštěstí tuhle muziku ještě neznal dříve zmíněný malíř pokojů z Braunau, když hledal životní prostor pro tisíciletou říši.
   Vůbec nejhezčí prostory okolo měst a v celé zemi získávají supermarkety, sklady a všelijaké haly, rostoucí měrou neuvěřitelnou na prodaných polích a pozemcích; ale i na nich se už objevují nápisy o prodeji, pronájmu... Prostory nových továrních hal slibují chrlit dalších tři sta tisíc aut ročně a u dálnic se objevují cedule Hledáme technology, svářeče, konstruktéry... Teoretikům z Prognostického ústavu, pobývajících dnes již na jiných postech, se v praxi povedlo eliminovat prostor pro učební obory a země se stala montovnou s možností odstěhovat se jinam.
   Vybetonovaný prostor zkrátil cesty řek, mizí lesy včetně lužních a země se proměnila v asfalt a beton. Ovšem betonáři si vědí rady - dalších asi dvacet přehrad je potřebných, aby se získal další prostor pro mizející vodu. A co ty kecy o vodě? Vždyť je přece k mání v supermarketech!
   Co tedy vlastně ještě zbývá najít? Prostor pro člověka, který touží jen pohovořit s přáteli a nic jiného nechce.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]