Málokdy glosujeme v našem časopise samizdatovou poezii "nečeskou", přesto uděláme výjimku. CHARIZMA LETA a NA ÚLETE BOŽIE DLANE jsou názvy dvou útlounkých básnických sbírek slovenského lyrika katolické orientace Teofila Klase (1940 v Trnavě). Byly "vytlačené na počítačovej tlačiarni v 30 exemplároch", což je ostudný způsob "edice", jemuž jsou vesměs vystaveni čeští básníci, kteří nejsou dostatečně adaptabilní k požadavkům trhu. Jde totiž o mimořádně kvalitní poezii lyrickou, přírodní i reflexivní.
   Umělecky je svrchovaná tam, kde jde o poezii umělecky vázanou, ale ne svázanou vnější artificiální manýrou. První sbírka, psaná formou sonetů, svědčí o úžasu, který lyrický subjekt jímá při pohledu na přírodu, proniknutou a prostoupenou metafyzickým, a přitom pozemsky krásným, konturovatelným a všem přístupným principem. Leitmotiv motýla má symbolický rozměr, smyslově konkrétní, četné transliterace, aliterace a eufonie jsou umělecky funkční.
   Sbírka druhá, Charizma leta, je místy až uhranuta hláskovými variacemi, vnitřními rýmy a ohlasy. Umělecky cenná je tam, kde pokorně "oči krásu lovia", krásu pojatou křesťansky, pokorně, jako dar milosti, nikoli jako kořist, znásilnění bytí.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]