Vážený pane ministře,
   v dopise z 2. prosince 1992 jsem si Vás dovolil upozornit na to, že tři roky po listopadovém předání moci přestala v Čechách mimo jiné vycházet také původní česká literatura. Výjimky jenom dotvrzují tuto smutnou skutečnost.
   Vaše administrativa se zřejmě domnívá, že ostudná situace, jaká u nás už tři roky vládne na poli vydávání původní české literatury, je řešitelná prostřednictvím udílení mimořádných podpor a grantů některým tvůrcům. V demokratickém státě však musí existovat rovné publikační právo pro všechny autory bez speciálního výběru, bez kádrování, bez zvláštního doporučení či povolení z vyšších míst. V demokratickém státě by tudíž měl mít možnost publikovat své knihy každý spisovatel bez rozdílu barvy pleti, správných či nesprávných politických názorů, dokonce i bez přihlédnutí k faktu, kolikrát byl vyhozen z KSČ, kolikrát se mu zdařilo dostat se tam ještě zpátky, anebo, když už se mu to nepodařilo definitivně, kolik pak napsal nebo podepsal rezolucí a chart.
   Reaguji takto veřejně také proto, aby nevznikl klamný dojem, že spisovatelé jsou jen stádo ovcí, a v situaci, kdy jsou zjevně porušována jejich nezadatelná práva a kdy se opět násilně omezuje jejich právo publikační "z ekonomických důvodů", se ani neodvážili pozvednout hlas.

   Vážený pane ministře,
   nahlédnete-li jen zběžně do dějin literatury svého národa, zjistíte, že před sto lety, v roce 1893, vydávali naprosto všichni čeští spisovatelé běžně dvě tři knížky ročně, a že ani Vrchlický, Sládek, Čech, Herites, Klostermann či Herrmann k tomu nepotřebovali žádnou mimořádnou podporu ministerstva kultu a vyučování, natož grant od ministerského předsedy hraběte Taafeho. Ano, tomu se říkávalo útlak kultury a literatury české. Jak nazvat dnešní stav kultury a literatury české, bohužel, na to se mi nedostává eufemismu.
   Pokud Vaše administrativa nenajde důstojný způsob, který by spolehlivě zabezpečoval normální týdenní vycházení české literatury tak, jak tomu bylo v Čechách posledních sto let dobrým zvykem, potud budete ministrem kultury v nekulturní zemi.
   Literatura není kšeft. Literatura je chloubou i vizitkou každého národního společenství.
   Bůh nechť žehná Vaší práci!

   VLADIMÍR PŘIBSKÝ
   V Praze dne 1. března 1993



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)