Chvála paneláků

   V neděli do Stromovky
   a zvony věžních hodin,
   z panelů domů stovky
   a stovky šťastných rodin,
   to patří k mé Praze tak jako já.

   Éra paneláků začala v 60. letech. Znamenala převrat ve stavebnictví, panely se totiž »vyráběly« pod střechou, výstavba tedy nebyla závislá na ročním období a počasí. Bytů přibývalo, ale stále nestačily, neboť do Prahy a dalších velkých měst se přestěhovávali pracovníci, které potřebovalo právě to které město. Paradoxně měli největší smůlu rodilí Pražáci, protože přednostně byl přidělen byt těm přistěhovalým. V poslední době některé rodiny řeší, zda se dospělý potomek odstěhuje z původní rodiny, nebo zůstane v »mamahotelu«. Teď je to vše otázka peněz, nehorázných cen nových bytů a nehorázně vysokého nájemného.
   Osobně mi »mamahotel« nevyhovoval, naopak jsem neustále neshody s rodiči řešila »nabouráním« se do bytečku (jedné místnosti bez příslušenství) naproti přes chodbu. Byla to jediná místnost IV. kategorie, ale nájemné činilo 35,- Kčs měsíčně, které jsem pochopitelně platila. Soudy fungovaly pomalu, takže než mě stačili vystěhovat, stihla jsem se provdat a pořídit si první dítko.
   V 70. letech nebylo myslitelné vystěhovat rodinu s dítětem na ulici, jak se běžně děje teď. Tehdy dostal manžel od zaměstnavatele byt 1+1 také IV. kategorie na Žižkově. V té době tam probíhala rozsáhlá asanace, staré domy se bouraly a na jejich místě rostly nové paneláky. Litovala jsem, že do asanačního pásma nepatříme. Staré »pavlačáky« 19. stol. pocházely z doby Martina Nedobyla, až se člověk diví, že vydržely takovou dobu. Ale v 19. století byly jiné představy o bydlení. Především koupelna byla tenkrát pokládána za luxus, běžné bylo koupat se jednou týdně v plechové vaně. Ovšem nynější starostka Žižkova paní Kozumplíková vychvaluje »starý kolorit Žižkova«, který byl »neblahým panelovým dědictvím« narušen. Vůbec jí asi nedochází, že v panelácích se bydlí daleko pohodlněji. Sama jsem se dočkala družstevního bytu v paneláku až v r. 1984 a »oslavila« jsem nový byt dvouhodinovou koupelí v nové vaně.
   Paneláky rostly jako houby po dešti. Bylo to nesporně rychlé a levné řešení poměrně komfortního bydlení. Měly samozřejmě své stinné stránky, např. malá tepelná i zvuková izolace. Je pravda, že v paneláku se dá těžko utajit milenecký dialog i manželská hádka, a tepelná izolace? Právě tu se snaží vylepšit nynější zateplování polystyrenem. Jsem pro všemi deseti!
   I když byly paneláky původně projektovány na 30 let a stále (vylepšené) mohou sloužit, alespoň jejich odpůrci (v čele se zesnulým exprezidentem) je budou těžko přirovnávat ke »králíkárnám«. Ty »nedobylovské pavlačáky« také nebyly projektovány na 150 let a dosud slouží (pokud koncem 70. let neustoupily právě panelákům), ba přímo vytvářejí »kolorit Žižkova«.
   Po převratu sice paneláky upadaly díky exprezidentovi V. H. v nemilost, ale ubytovat každého obyvatele do vlastní vily není finančně ani technicky proveditelné. Proto je dobře, že jsou paneláky zateplovány, provádí se i výměna umakartových jader a další opravy. Doufám jen, že nikdo nebude následovat »zářného« příkladu z Havlíčkova Brodu, kde vzal panelák zasvé z pouhých estetických důvodů, že prostě překážel.
   Nedávno (1. 3.) otiskly Haló noviny poznámku »z novinářského bloku« Jiřího Němečka o »barvotiskových« panelácích. Oceňuji sice ohleduplnost autora, s jakou chodí »narkomanit« na balkón, ale nesouhlasím s tím, jak se strefuje do inovace paneláků. Zateplení znamená úsporu tepelné energie, polystyren je materiál poměrně levný, a pokud skutečně zabrání úniku tepla, bohudíky! A že panelák dostane veselou barvu? To autorovi tolik vadí? V době největšího panelového »boomu« nebyl čas na barevnou fasádu, šlo přece o to, aby lidé bydleli co nejdřív!
   Nešťastný nápad měl však autor s přirovnáním starého nově omítnutého domu ke staré dámě, která se líčí »na mladou«. I některé staré dámy jsou příjemné na pohled; nemusí každá, která překročí padesátku, vypadat jako baba Jaga.

Autor: BLANKA BAJČÍKOVÁ


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)