ČESTMÍR VIDMAN

Jaro

Konvalinky stojí jako vojáci
s ruksakem květů

A kaštany mají v padácích pupenů
naskládáno hedvábí dálek

Protony si nemohou obíhat jinak
než jak přikazuje
vesmír v kapce vody

Kubický milimetr slunce
bys neunesl



JIŘÍ STANO

Znít není být

Gorkij kdysi tvrdě,
člověk, že zní hrdě,
na mysli měl přeci
svými slovy
zcela jiné věci,

než že člověk je tu
prý tržnímu světu
dobrý jenom k tomu,
jak ho kořistit a hubit,
jak mu z kapsy, z domu,

ze všech stran a směrů
od rána k večeru,
ve velkém i v troše
ždímat z těla pot
a z kapsičky groše.

Jenom si zvuč hrdě!
Když však grošem smrdíš,
v boji odvěkém
o chleba a důstojnost,
nemůžeš být nikdy člověkem.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]