Milan Blahynka vypočítává ve své předmluvě k poslední knize-knížečce básní Mirka Floriana Vroubky, že těch „vroubků“ měl tento mistr českého básnířství prý pět. Každý z nich tak nějak souvisel s jeho básnictvím a také s jeho občanským zaujetím.
   Dovolím si dnes připojit k nim „vroubek“ šestý – stal se četným předsedou Společnosti Julia Fučíka.
   Stal se jím v době, když se českými luhy a háji valila odpudivá vlna tsunami nepřízně k autorovi nesmrtelné Reportáže, psané na oprátce. A on se právě k tomuto hlasovacímu lístku polistopadové doby neobával přihlásit.
   Byl jsem spolu s pokojným Janem Hrobařem u toho, kdy jsme mu vcelku bez velké námahy nabízeli, aby se stal čestným předsedou tohoto občanského sdružení. Přijal to. Ten mírný, vlídný, přejícný, úsměvný, soucitný, laskavý člověk, jak ho přesně charakterizuje Blahynka, nabídku přijal, jak se říká, bez mučení.
   Nevršili jsme na něho žádnou organizační práci. Byli jsme mu hluboce vděčni za to, že nás svou velkou intelektuální autoritou a reputací zaštítil.
   Proto jsme, když Vroubky vyšly, zcela oprávněně chtěli uspořádat večer oslavující sám fakt, že Miroslavu Florianovi ta útlounká knížečka nazvaná Vroubky nehledě na všeliký bojkot jeho básní díky Futuře a Výboru národní kultury vyšla. Shodou okolností – bylo to 10. května l996 - slavil právě 65. narozeniny.
   Byl jsem určen za moderátora večera, který se konal v Raisově sále Domu železničářů na Vinohradech.
   Stačil jsem však pouze vyslovit krátké sdělení, že Miroslav Florian je tady mezi námi, že mu právě vyšla knížečka básní, kdy v publiku propuklo přesrdečně nadšení. Mirka potlesk velice, velice povzbudil, radostně povstal a vydal se po schodech na scénu, kam jsem ho podle domluvy pozval.
   Na posledním schůdku zavrávoral. Byl jsem první, který mu chtěl pomoci povstat. Nepodařilo se. Jeho těžce nemocné srdce, které dlouhou dobu léčil, žel, selhalo… Nepomohla žádná masáž, i když trvala téměř hodinu.
   Asi má pravdu Jiřina Švorcová, když ve své knize Vzpomínek napsala, že Miroslav Florian zemřel v jednom z nejšťastnějších okamžiků svého života.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]