Šuměním bystřin Malých Karpat si jaro razilo cestu z hor do údolí a probouzelo keře vinné révy kolem Pezinku. S příchodem posla nového života se rozezněly tóny harfy. Byli jsme ve zdejší Psychiatrické nemocnici Philippa Pinela, kde právě hrál na tento hudební nástroj zručný harfeník Jakub Rízman árii z Rusalky Antonína Dvořáka. Ve společenském sále probíhalo vyhodnocování 7. ročníku literární soutěže pro pacienty a zaměstnance psychiatrických zařízení v republikách České a Slovenské za sponzorské a partnerské podpory společnosti VIPharm Slovakia. Jakubovy prsty se střelhbitě míhaly na strunách zlatavě se lesknoucí harfy a z očí lidí v sále vyzařovala pohoda z uměleckého zážitku, ale přece jen i určité napětí, kdo bude vyhlášen vítězem na poli básnické a prozaické tvorby.
   Rodiči a zakladateli Kouzelného klíče jsou bývalý ředitel Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích MUDR. Ivan David, CSc., a nynější mluvčí této léčebny Mgr. Dagmar Žaludová. Autorem výstižného loga je mladý výtvarník Ondřej Byčovský, který, žel, zemřel ve svých osmadvaceti letech. »Sice jsou v této soutěži vítězové, ale nikdo není poražený. Všichni si odnesou s sebou příjemný pocit, že něco dokázali, že se přiměli k napsání veršů, povídky, že se nebáli poslat své výtvory do soutěže,« vyzdvihla Žaludová odvahu adeptů.
   David ocenil přístup docenta MUDr. Pavla Černáka, ředitele nemocnice v Pezinku, slovy, že »šíří myšlenku Kouzelného klíče po Slovensku. Zasloužil se o to, že v Slovenské republice je přibližně stejný počet soutěžících jako z Čech.« Zároveň David zdůraznil: »Bez kvalifikované poroty by však hodnocení soutěže nemělo patřičnou váhu. Všichni jsme fanoušky slovenského jazyka, který se nám velmi líbí, neboť je poetickým jazykem s nádherným zabarvením. Máme Slovensko rádi nejen pro jeho přírodní krásy, ale také pro jeho příjemné lidi.« Vskutku brilantně se ředitel Černák ujal se svými spolupracovníky hostitelské role Kouzelného klíče, který zdařile moderovala Zuzana Šipošová. A jak trefně poznamenal, soutěž má »ojedinělé postavení, neboť hranice mezi genialitou a šílenstvím je velice křehká, vyjádřena v literárním díle, ať je to báseň nebo próza. Ale povzbuzuje psychiku člověka.«
   Pětičlenná odborná porota soutěže měla nelehký úkol. Posoudila anonymní literární příspěvky stovky autorů: osmaosmdesát prací od pacientů a dvanáct od zaměstnanců psychiatrických zařízení v ČR a SR. V porotě zasedly význačné osobnosti české literatury, novináři, členové Unie českých spisovatelů. Přitom je potěšitelné, že soutěž Kouzelný klíč získává na oblibě jak v Čechách, tak i na Slovensku. Počet zapojených psychiatrických zařízení do soutěže stoupá. Jsou to nejen léčebny a nemocnice, ale též ambulance a menší zdravotnická či sociální zařízení, pečující o lidi s duševním ochořením. Při vyhlašování výsledků se v Pezinku představili dva členové poroty: básník Karel Sýs a novinář deníku Haló noviny Mgr. Roman Janouch. »Kouzelný klíč se stal mezistátní záležitostí dvou bratrských národů Čechů a Slováků,« řekl Sýs. »A vy, soutěžící, jste tvůrci tohoto klíče, my, porotci jsme byli jen zámečníky. Kdo dnes ještě čte básně? Počet takových čtenářů ubývá a ubývá i počet lidí, kteří básně píší. Vlastně je to zázrak, když ve společnosti, založené na úplně jiných mravních a životních hodnotách, existuje ještě někdo, kdo se pokouší přibrousit klíč, aby se jím nějaké to srdíčko dalo otevřít. « Roman Janouch, Pražan jako poleno, si získal sympatie přítomných, když promluvil výbornou slovenštinou. »Fušuji vám do vaší nádherné řeči a přimlouvám se za to, aby pro příští ročníky Kouzelného klíče byla porota rozšířena o slovenské zástupce,« prohlásil. A přítomným vysekl poklonu, že Slovensko považuje za nejkrásnější zemi Evropy.
   Vítězům Kouzelného klíče byly předány diplomy. Ale nikdo ze soutěžících nebyl opomenut. Všichni obdrželi čestná uznání. Dagmar Žaludová všechny ubezpečila, že z letošní soutěže bude opět vydán sborník, do něhož se dostane každý soutěžící alespoň úryvkem své básně či prózy. »Chceme i nadále motivovat pacienty k literární tvorbě, aby znova nabyli sebevědomí a veřejnost viděla, že nejenom zdraví lidé jsou schopni takových výkonů v uměleckém jazyce,« ujistila Žaludová. »Vždyť lidé s duševním onemocněním jsou také inteligentní bytosti a mají talent nejen na poli literárním, ale i hudebním a výtvarném, v malířství… Posláním Kouzelného klíče, který se stává tradicí, je vystavět mosty mezi Čechami a Slovenskem.«
   Je vskutku radostným zjištěním, že projekt, který se zrodil v pražských Bohnicích, spojuje naše bratrské národy, a pomáhá člověku v jeho mnohdy nelehkém životním údělu, aby se mohl radovat z toho, že není na světě podceňovanou bytostí.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)