O Zdeňku Nejedlém vícekabátník Alexej Kusák:
ALEXEJ KUSÁK
Dík Zdeňku Nejedlému
Celá republika na Vás myslí,
hlava dělníka i hlava malíře,
pral jste v každou duši syslí,
házel petardy slov proti každé nevíře,
za vše dík Vám, za jas vědy díky,
za okna, jež otvíral jste dokořán,
za to, že jste křesal bojovníky
pro boj, který ještě nedobojován,
za básníka, který - v srdci šrámy -
Vaším slovem zhojen, znovu povstává,
za to, že jste šel jak voják s námi
a nad Vámi vlála rudá zástava,
za husity, jejichž valné voje
převedl jste dějinami do dneška,
za umění, zžehlé žárem boje,
za umění, něžné jako podléška,
za hudbu dík - pod taktovkou Vaší
do srdce ti sáhne, až si zavýskáš,
díky, že má země s Vámi raší,
díky, díky za to, že jste prostě náš.
1953
ALEXEJ KUSÁK
V literatuře byl nástupu levých dogmatiků kladen určitý, i když značně omezený odpor. Také zde se komunistická kulturní politika prosazovala pomocí bezohledných zákroků a vulgárních kritických argumentů. Všeobecné směrnice formulované zástupci umírněného tábora, zejména Václavem Kopeckým a Zdeňkem Nejedlým, už tak dosti dogmatické a primitivní, byly v kampaních často přestylizovány ve smyslu dogmatických sektářů…
Propagandistický ráz tehdejšího dějepisectví se projevil také křečovitým hledáním slovanských souvislostí od pravěku až po nejnovější dějiny. Navíc Zdeněk Nejedlý, který v jiných oblastech dokázal hájit alespoň omezenou vývojovou kontinuitu, patřil zde k autoritativním zastáncům utilitarismu a dogmatismu.
Kultura a politika v Československu 1945-1956 (1998)
O Zdeňku Nejedlém archivář Jiří Křesťan:
Usiloval jsem o „znovuprožití“ životních okamžiků jednoho z nejnadanějších a nejrozporuplnějších intelektuálů 19. století a první poloviny 20. století, ale nemohu se podívat na svět jeho očima, pocítit totéž, co cítil on.
Neboť nejsem Zdeněk Nejedlý…
Cestou politika a učence Zdeňka Nejedlého jsem se snažil kráčet krokem rozvážným a opatrným. Prošel, procítil a prožil jsem okamžiky, jež jsem si dokázal oživit. Nahlédl jsem přes obrubeň současnosti až tam dolů, na dno hluboké a potemnělé studně jedné lidské duše. A tam jsem s úlekem zahlédl odlesk vlastní tváře.
Neboť jsem Zdeněk Nejedlý.
Z knihy Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění (Paseka 2013)
O Zdeňku Nejedlém historik Pavel Kosatík:
Pan Důležitý… Do dějin se nakonec zapsal jako jeden z hrobařů české demokracie – a přesto mu i místo mezi těmi, jež pomáhal svrhnout, patří; podobně jako o všech padlých andělech platí, že nepřestávají být syny ani formálními dědici nebes.
Z knihy Čeští demokraté (Mladá fronta 2010)
Autor: ALEXEJ KUSÁK
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)