MILAN GARNCARZ, spisovatel

   Máte v šuplíku svého pracovního stolu nějaké rukopisy, které se vám nedaří vydat?
   Ano, asi sedm titulů.

   Jaké zkušenosti máte s nakladateli? Můžete vylíčit své potíže, či naopak dobré zážitky?
   Důvod, proč tituly leží v šuplíku, je prostý. Při návštěvě nakladatelů jsou dvě podmínky. Jednak, aby publikace měla nejméně 200 stran, a tím se může zvednout její prodejní cena. V druhém případě si určují podmínky námětu, aby titul byl atraktivní.

   Knižní trh je velmi dobře zásoben všemožnými tituly různých žánrů. Česká literatura však, až na několik spisovatelů, má mezi nimi velice slabé zastoupení, dokonce chybí řada mnoha skvělých českých autorů. V čem vidíte příčinu faktu, že čeští nakladatelé nevydávají české autory?
   Nakladatelé vydávají především taková jména, která se často objevují na obrazovkách nebo v tisku na atraktivní stránce. Pokud tisk byl v českých rukou, tak jsem se občas také objevil v tisku. Nyní, co je tisk v zahraničních rukou, tak o každého zájem není.

   Měli byste nějaké náměty, jak podpořit vydávání české literatury, klasické i současné?
   Žel problematičtí jsou dnes i samotní prodejci knih. Nejhorší situace je v Praze. Stane se, že některý z nakladatelů, který jen občas něco vydá, chce dát do prodeje drobnou publikaci do 50 stránek. Cena takové publikace je pak velice nízká - do 40 Kč. Taková publikace pro pražské knihkupce není zajímavá, a to z prostého důvodu. Za prodej knihy má knihkupec min. 30 %, tím se mu knihu za 40 Kč ani nerentuje přijmout do prodeje. Prostě není z ní kšeft!
   Určitě ale přijde doba, kdy nakladatelé budou vydávat i sešitová vydání na pokračování, tak jak tomu bývalo. Běžní lidé ty peníze mít nebudou, aby mohli za knihy dávat 150-250 Kč.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]