Arabská pohádková úvaha uplynulých dní a nocí, hodin, minut a vteřin

   V dalekých zemích - v Afghánistánu s přenádherným pohořím Hindúkušem a v Iráku s majestátními řekami Eufratem a Tigridem, kde se nachází ohromné bohatství ropy, žili byli dva silní muži. Jeden pocházel z bohatého rodu, druhý z rozvětveného kmene. Jejich blízcí se rozutekli po celém širém světě. Modlí se a konají a pílí k moudrosti i za nesmírným bohatstvím.
   Oba boháči - Bin a Saddám - vyznávali a vyznávají jediného Boha a četli i čtou si denně v Koránu. Do mešity přicházeli vždy s blízkými v čistotě ducha a v pokloně Vládci. Sami však měli z nejednoho masakru ruce od lidské krve.
   Když čas oponou trhnul, když došlo k 11. září 2001, k útoku na newyorská "dvojčata", mnohé se změnilo. Ač dodneška zůstalo tisíc tajemství, jak se to vlastně všechno odehrálo (o čemž teď vycházejí na Západě tlusté knihy), "neznámí" původci již byli krutě potrestáni nelidským pobytem ve vojenském žalářním lágru. Američtí ostří boys si je odvezli ostříhané v poutech na základnu Guantánamo na Kubu a uložili si je tam do speciálních klecí.
   Jak se dnes při slunci západu a při modlitbách ukazuje, některým údajným teroristům není ještě patnáct let.Neplatí pro ně - ani pro jejich starší společníky - statut válečných zajatců. Čekají však na americký vojenský tribunál. Že jsou mezi těmito zajatci i ztráty na životech, o tom se nikdo na světě dosud nedozvídá. O jedněch obětech se mluví, o jiných obětech na ostrově se mlčí.
   Záhy, po útoku na Afghánistán, se rozpoutala neuvěřitelná honička za bin Ládinem (kdysi ochotným psem svého pána mocipána - USA) po skalnatých prostorách a jeskyních překrásného, leč tajemného Afghánistánu. Vlastně podle sdělení vojenských pánů šlo a jde hlavně o dopadení bin Ládina.
   Domněnky o údajném nebezpečí terorismu šly a jdou ještě dále, v katakombách a v poušti (i v Bílém domě) se spřádaly a spřádají už po dlouhé měsíce pověsti o arabských kruťasech v zemích Osy zla. Každý na planetě Zemi se nyní stal podezřelým. Zatím však bin Ládin zůstal a zůstává utajený a jeho úkryt je stále neznámý.
   Stopa vedla a pořád vede i do Iráku. Hledání biologických, chemických i jaderných zbraní a dopadení Saddáma Husajna vybudilo svět k hledání a nenalezení. Z Afghánistánu do Iráku - vše vedlo k dalšímu muži, kdysi stejně věrnému psu oddanému supervelmoci, k Saddámu Husajnovi.
   Osmdesát miliard dolarů bylo vynaloženo na zničení bývalých přátel a nyní takzvaných nepřátel. Rojily se a rojí se nové šiky a akce jako Irácká svoboda a jiné. Díky nim se podařilo za šestadvacet dní zbořit bronzovou sochu Saddáma v Bagdádu .Ale opět se nepodařilo najít hledaného Saddáma Husajna.
   Dokud slunce nesežehne planetu Zemi, Saddáma hledači lidských pokladů určitě nenajdou.
   Arabská mytologie praví, že pes nikdy nezradí svého pána. Pes nikdy svému pánovi neublíží. Bude mu sloužit až do posledního vydechnutí. I irácký pes, jak se ukázalo, štěkal, ale nekousal.
   Z této bájné mytologie si znalci nyní odvodili pohádkový závěr, že Bin i Saddám již dneska spokojeně žijí se svými blízkými v zemi, které oddaně sloužili za časů dobrých vztahů, v níž mají v sejfech uloženy své poklady, tedy v USA. Na každém šprochu je přece pravdy trochu.
   Přestože ostří američtí boys budou v budoucnu hledat bin Ládina a Saddáma Husajna do roztrhání těla, pravda zůstane navždycky utajena.
   Bin i Saddám, dva muži z arabského světa, pomohli kovbojovi z Texasu rozpoutat velkou agresivní válku bez předchozího oficiálního vyhlášení a získat v ní milióny věřících, aby je hledali a nenalezli.
   V arabském světě se dnes v této souvislosti stále častěji zdůrazňuje a píše o neslavné roli "russkoj sabáki", o Michailu Gorbačovovi, stejně jako se občas připomíná i s ním nesrovnatelná role "německého ovčáka", válečníka Václava Havla. Proti němu je však podle arabských pramenů český "pouliční kříženec" a "úlisný had" úzce spjatý s bavorskou CDU - Cyril Svoboda - úplná nula.
   Kdo nevěří, ať k nim běží!
   Našli by se jistě, podle arabského mínění, v zapeklité situaci i jiné psí rasy, oddané "prezidentovi světa". Jsou stejně přítulné a věrné svému pánu, jemuž slouží a na něhož neštěkají.
   Z minaretů v Kábulu i Bagdádu zní teď denně táhlý hlas do ticha kraje tisíce a jedné noci: Karavana jde dál - a možná už v tuto chvíli putuje pouští do KLDR, nebo třeba do Sýrie, zkrátka karavana jde nyní pouští tam, kam ji právě napadne.
   Spolehlivých psů je všude na světě vždycky dostatek, ne-li přebytek.
   Salam alejkum!
   Alláh je věčný!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]