MIROSLAV FLORIAN

Ekloga

Kdepak, to ještě není předjaří,
leden se klepe zimou v diáři.

Jíva se ale chladem nechvěje,
rozechvěla ji tichá naděje.

Ba ne, to přece nemohou být kočičky -
mám zřejmě jitřní mlhu pod víčky;

taky pár zrnek slunce, možná smutek,
upřesněme si: je Stříbřitý čtvrtek.

V Ďáblicích, které mírně čpějí sírou,
i kapky deště nutno brát jen s mírou.

Přesto se břízky za sídlištěm nametly,
kyselé krůpěje tenoučce rozkvetly!...

Kdepak, to ještě není předjaří,
leden se klepe zimou v diáři.

Notesy bývají však z papíru a klihu.
Dnes radši brázdám zíráš do výstřihu,

a nejen brázdám. Kradmo. A dost hloupě.
Proč tajit, že i na pláňce je poupě?

Ach ne, zatím tu nezní předjaří,
to správné ořechové předjaří,

co přiharcuje na tonoucích krách
a bez klepání překročí náš práh.

Náš sešlapaný práh, jenž zazáří.

leden 1989



Berušky

Couvají do nebe, vzlétají do peklíčka,
propadly opojnému amoku.
Namísto řádných krovek nosí trička,
zlevněná letní trička z ÚBOKu.

V kantýně mžikem dvě si ke mně sedly
a třetí šine se mi na záda
zkoumajíc, zda jsem pitný nebo jedlý.
Laškují jako Rusá brigáda.

A stejně jsou to droboulinká slunce,
zázračné děti boha Hélia,
jenž vozí ve své předpotopní šunce
křen, vlčí mák i něco valia.

Kdopak těm broučkům, ksakru, nasadil
do hlavy brouka, brouka jako Brno,
jak Liverpool! Už poznávám tvůj styl -
přiznáš se, moře, velká ropná skvrno?

Vzkypělos dotčeně: Neberu na berunky...
Díváš se vzhůru k vírům zlatých mšic.
A pulsary dál tkají jako člunky
sedmero pih, ba o kolečko víc.

Jenom ať klidně blázní kropenatá
vánice, které svědčí městský žár,
v němž pizza brnká svoje pizzicata,
i když si hraje na polotovar.

Kolibří brevíře, stoupejte nad peklíčka
rozhořívajících se jeřabin!
Místo ctných krovek nosíte spíš trička;
a pivoženkám, přimhouří-li víčka,
možná i štěstí děravé jak stín.



Ceremoniel

Přišly tři způsobné školačky,
a každá s památníkem.
Jedna v něm měla Darinku,
ta druhá milou vzpomínku
a třetí zatím bílé nic;
jen na deskách pár slunečnic.

Co napsat malým gráciím?
"Srdečně"? "Oddaně její..."?
Mohl bych ztropit ženský rým,
jestli si slečny přejí.
Ne, rýmy nechme napříště...
Nakreslím radši včelku Máju,
jak shání nugát pro Hajaju:

v šíř i dál jsou však strniště,
nehybný lán jí letí vstříc
a babí léto... Samá šalba,
kromě těch zralých slunečnic,
blahoslavených slunečnic,
těch fotovévodkyní z alba.



Slunce zapadá

Zašuměly moudře duby na hrázi:
"Nezapadá... vždycky jenom vychází!"

"Mají pravdu, to je bez diskuse,"
prohrábl si javor vlasy rusé.

"Přesto se už smráká povážlivě,"
stěžují si ostré vlny jívě.

"Tryskem zpátky," hlesla jíva. "Prosím...!
Héliův vůz hoří za rákosím."

"Já bych řekla, že noc bude slunná,"
ozvala se nepřítomně Luna
svírající volant svého una.



Prodavač losů

... a potom nakládané ryzce.
Tak, levou rukou... Znáte je.
Dva jedna, šéfe. Na Julisce.
Gól! Moment, nic se neděje.

Každý z vás může získat hondu,
která má místo pneumatik
na těchto kolech anakondu.
Klaním se! Přeju šťastný smyk.

Kdo neriskuje, nevyhrává,
že, mladá paní. Ať jsi pryč!
Panenka... Chybí tomu šťáva.
Zaručeně tam brnknu. Tyč?

Šílená šance! Motocykl
dnes bude váš. Jen za pětku.
Bohužel... Už si na mě zvykl.
Nemám co dodat k výsledku.



+++

Někomu možná zdáš se bezbranná
a příliš plachá, hudbo. Ale tahle zem
je klavír, na nějž hrával Smetana.
I rozvlněné klasy znějí chorálem.
V tobě je život Čechů. Dál to platí.
Nejenom ze snění a ze závratí -
ty z krve našich žil jsi utkaná.



Noc na Hané

Měsíc má studánku - to nejspíš znamená,
že zrána bude mráz a v oraništích bílo.
Eskadra havranů jará a nadšená
usnula na povel. A ticho připlachtilo.

Polím, kde beze stop ztrácí se ozvěna,
teď místo Ječmínka kraluje bodré silo.
Měsíc svá moře má: strnulá, kamenná...
Což značí zas jen mráz, jak listí uvěřilo.

Brázdy i pangejty vlečou se k vševědoucí
a stále velebnější Olomouci,
která vždy tvarůžkem je opije.

Ujel mi autobus, pak tucty dalších kapot -
počkám, až slétnou z luny plné šlápot
sněhové vločky, vadné hostie.



Březnový nápěv

Vítr k bójím vrávorá,
zima do zámezí;
bez přispění sponzora
vzchopily se jezy.

Jako skřipky z javora
hrají za soumraku.
Zničehonic veze kra
hejno plameňáků!

Každoročně stejný děj,
stejné pozdvižení:
všude křídel habaděj,
jen ta kra už není.

V čase čtoucím Tacita,
v době mrštných statí
k bójím jaro klopýtá.
Netřeba se báti.

Na Střeleckém ostrově
prodalo se leccos -
Vltava však dosud je
báseň, hudba, étos.

Zhlíží se v ní chůze žen
žíznivá a měkká.
Šly jak pluh mým životem,
stále plyne řeka.

Nestojí dnes o díky...
Dám jí snítku sněhu
dřív než vzplanou šeříky,
erb levého břehu.

1992



Second hand

V kaňonech pražských po úspěchu touží
letité rifle, vesty, kamaše,
co dosloužily
za velikou louží
nebo pár kilometrů od Aše.

Nestárnoucí a osvědčený dirndl
se u nás rovněž brzo uplatní.
Že fýrer prohrál válku?
To je švindl,
prohrál ji Koněv a ti ostatní.

Ať sebevíc se pachtí návrháři,
nic proti nové vlně nezmohou:
kapitalismus
s jaguáří tváří
mává už málem celou oblohou.

Jen mlze padající do proluky
nehrozí trest, když zatne tiše pěst.
Slyšme však zprávu,
zprávu z druhé ruky -
ačkoli mají pomačkané puky,
kaštany právě rozhodly se kvést.



Dívce, která mi poslala své básně

Nic kloudného Vám asi neporadím,
do škarpy házím skřipec kritický.
Na zádech křížků víc než Vrchlický,
chci mlčky žehnat, setkám-li se s mládím.

Kámen a spěž se jednou provždycky
nebesům zaslíbily v katedrále;
předjaří nikdy není dokonalé,
haleká si co nejdál od klícky.

Žádáte po mně moudré resumé,
žádáte po mně prostopravdu holou.
Zvichřené třešně voní jenom smolou,

žhavě však cítí, že jim věříme,
že jsme dva štěpy v dlouhém stromořadí,
srdcovko moje s lesklou kšticí hadí...



MIROSLAV FLORIAN

Týden Oldřicha Vyhlídala

Pondělí:
Rondely.

Úterý:
Průsery.

Středa:
Latinu seká děda.

Čtvrtek:
Je zalezlý jak krtek.

Pátek:
Vytažení zátek.

Sobota:
Tesknota.

Neděle:
Sonet "Anděle".




ALOIS REICH

Opeřenci
Novinářské kachny,
drůbež věru bědná.
Bulvární už chytly
há pět plus en jedna.

Písmeno sem, písmeno tam
Sláva, už se nekonají
odvody.
Buďme rádi, že zůstaly
podvody.
Nehrozí nám sopky v zemi
erupcí.
Pyšníme se přebujelou
korupcí.
Jak děl jeden z politiků
modrý Shit,
po volbách nám spadne z nebe
blahobyt.

Cizinecká legie
Novodobí janičáři
dovedou se prát,
čerstvé šiky pilně tvoří
Bublan, Jandák, Rath.
(Kampak zmizel Jahn?
Byl za chrta dán.)

Popletené datum
Prohlásil kongres ODS
s docela vážnou tváří,
že v této době, tedy dnes,
sociálností září.
Co nám, občanům, zastírá?
Datum!
Prvního apríla!

Vyjednavači
Za mléko trest tvrdý.
Věřte, je to špatný.
Chyběla statečnost.
Znali jen stoj spatný.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]