K 63. výročí vítězství Sovětského svazu ve Velké vlastenecké válce zveřejňujeme překlad několika básní Petra Nikolajeviče Savického, ruského vědce a básníka (narozen v r. 1895 v Černigově, zemřel v r. 1968 v Praze), které jsou součástí cyklu veršů, glosujících průběh války od začátku až do vítězného konce. Emocionálně zabarvené básně jsou důkazem, že P. N. Savický, i když emigrant, miloval ruskou zemi a ruský národ a od samého vzplanutí Velké vlastenecké války se citově postavil na stranu Rudé armády a jejího vrchního velitele Stalina, neboť se ztotožnil se společenskými ideály, za něž Rudá armáda bojovala.
   Básně uvádíme v časovém sledu, jak reagovaly na jednotlivé události na frontě.

   PETR NIKOLAJEVIČ SAVICKÝ
   Jitro
   Ženou je, ženou a v tom zmatku
   německé pluky utíkají,
   vždyť rány hrozivého pádu
   jim jejich konec předvídají.

   Kalinin, Klin, Kaluga, Tichvin
   nastoupili jsme slavnou cestu,
   Bělev a Tim, Odojev, Lichvin -
   nepřítel nesmí ujít trestu.

   A činy neslýchané síly
   žár ohňů zas je prostoupen
   a jitrem velkých rozhodnutí
   hřmí v palbě houfnic časný den.
   30. 12. 1941
   (Reakce na protiofenzívu Rudé armády u Moskvy)
   
   Teutoncům
   Na naši vlast svou zašpiněnou rukou
   v zuřivém šílenství se drze sápat chceš,
   však věz, že zem tak zářivou a velkou
   neuchvátíš a nepochopíš, neuzmeš.

   Jsi bledý soumrak dnů se jménem válka,
   má země však je světlo národů a jas,
   bezbřehých stepí svobodná je dálka -
   naděje světa, zvonů burácivý hlas.
   4. 4. 1942
   
   Píď za pídí
   Píď za pídí se probíjíte vpřed,
   vrah naši zem svou černou krví kropí,
   svobodu nesete do měst i vsí,
   tu sebranku ničíte beze stopy.

   Je blízko den, kdy zdechne nepřítel,
   náš voják vykročí sedmimílovým krokem,
   na Teutonce se snese těžký prach
   a v hrobě budou ležet přehlubokém.

   A vítr rovin bude vyprávět
   o těch, co za Rusko se postavili,
   kdo nelekl se zimy, žáru lét
   a píď za pídí je osvobodili.
   20. 8. 1943
   
   Fašistům
   Jak ohavné jsou rysy tvojí tváře,
    ty kradeš se jak hyeny a vlci,
   vším tím, s číms přišel, vzbuzuješ jen nářek
   a odporný jsi rozumu i srdci.

   Však už se uzavírá kruh z oceli litý
   a bestie už do propasti hledí.
   Kéž trest tě stihne, jaký zasloužíš si,
   a odplata je naší odpovědí.
   13. 5. 1944
   
   Berlín
   Slovo je zvon a zář ohně,
   slovo se dotýká hlubin,
   vítr a vichřici vzbouří,
   Rusové dobyli Berlín!

   Slovo je v zenitu slunce,
   slovo je dunění lavin,
   hory a řeky - teď slyšte:
   Rusové dobyli Berlín!
   2. 5. 1945
   
   Přeložila STANISLAVA SAVICKÁ




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)