Na české politické scéně působí dlouhodobě vcelku ustálená sestava politických stran, tvořená kvartetem ODS, ČSSD, KDÚ-ČSL a KSČM. Komunisté působí v pozici permanentně jediné systémově opoziční strany, ostatní se všelikými dohodami a koalicemi střídají ve vládnutí. Čas od času se tuto pevnou konstelaci pokouší narušit nový subjekt. Zkoušela to ODA, US-DEU i Strana zelených. Osudy těchto menších stran byly v podstatě stejné. Svým působením na politické scéně se v očích voličů sami odrovnali a padly pod pětiprocentní hranici při našich nejdůležitějších volbách – těch parlamentních.
   Nedávno doslova vystřelila na politické nebe nová hvězda v podobě TOP 09. Dle výstupů v médiích je tato nová strana vítána s nebývalým entusiasmem a jsou do ní vkládány nemalé naděje. Můžeme se tak např. v Lidových novinách dočíst: „Téměř 40 procent lidí nevylučuje, že by v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny dalo hlas nově vzniklé straně TOP 09. Skoro 60 procent Čechů pak připouští, že strana má šanci uspět u voličů a dostat se do parlamentu.“ To je nástup, panečku. To je masáž.
   Na reálné výsledky si raději počkejme skutečně až do voleb, ale každopádně to vypadá, že TOP 09 je alespoň na jedno volební období nutno pokládat za důležitého hráče na našem politickém plácku. Pokud se přehoupne přes 5%, může TOP 09 sehrávat podobně stěžejní úlohu jako KDÚ-ČSL (z jejíhož lůna vzešla). Tedy úlohu strany hodící do každé koalice.
   Komu TOP 09 ubere hlasy, je zatím předčasné věštit, ale pro KDÚ-ČSL, která se rok co rok, volby co volby nebezpečně k 5% hranici blíží, může TOP 09 představovat parlamentně existenční nebezpečí.
   Pohledem na program (lze-li tak nazvat všeobjímající a nic neříkající fráze shrnuté do tří bodů na webu TOP 09) zjistíme, že nic nového - žádnou filozofickou, politickou nebo společenskou ideu – nám tato strana nezjevila. Kromě toho, že představuje momentální katarzi frustrace neskálopevných voličů zděšených z výjevů mocenských bojů mezi ODS a ČSSD. Vznik TOP 09 je asi naplňuje naprosto iracionálně bláhovou nadějí, že snad konečně přichází něco nového, svěžího a voňavého, co nabízí alespoň malinkatou, ale mámivou iluzi, že je aspoň konečně koho volit.
   Jak dlouho může trvat, než se dostaví nevyhnutelné vystřízlivění? A proč mám tu drzost prorokovat, že se toto vystřízlivění dostaví a TOP 09 bude dalším zklamáním pro lidi?
   Protože už pouhým pohledem na dva hlavní protagonisty vidíme, že zde není naprosto nic nového.
   Pojďme jen tak letmo nahlédnout do životopisů pánů Kalouska a Schwanzenberga, tahounů TOP 09.
   Miroslav Kalousek působí na nejvyšších postech státní správy od roku 1990. Jak uvádí wikipedia.cz: „V době, kdy Miroslav Kalousek byl náměstkem ministra obrany za ekonomickou oblast, došlo k nákupu nepoužitelných armádních padáků za 200 milionů korun, prošlých raket za 70 milionů nebo nepotřebných součástek pro tanky za 15 milionů a další techniky.“
   V exvládě Mirka Topolánka byl Kalousek ministrem financí., tři roky byl předsedou KDÚ-ČSL.
   Karel Schwarzenberg byl v letech 1990–1992 kancléřem prezidenta Václava Havla. V roce 2004 byl zvolen senátorem, kandidoval za US-DEU. Byl členem ODA až do jejího zániku. Nominován Stranou zelených se stal v Topolánkově vládě ministrem zahraničních věcí. S Condoleezzou Riceovou podepsal smlouvu o umístění radarové základny USA v Brdech. Dlouhou dobu byl jediným vlastníkem společnosti, která vydává časopis Respekt.
   Nemohu se ubránit nutkání ocitovat čtenáře v diskusi na jednom serveru, který mne rozesmál, když parafrázoval prastarý vtip z dob Perestrojky: „Povanou nové větry. Hmm..., ale ze starých pr**lí.“



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)