Přátelé a známí, kteří čtou detektivky a kriminálky, potvrzují mi vždy znovu, že Pavel Jansa je z mála dnešních českých autorů této specializace, které čtou s velkým potěšením, přestože anebo protože postavy, situace, fígle, trable, podtrhy a podvody, o něž tam jde, víceméně znají tu z doslechu, tu z bulváru, jímž opovrhují, aniž mu mohou uniknout, tu z médií jakoby seriózních a někdy i ze své trpké osobní zkušenosti, ale vždy znovu zjišťují, že Jansa vidí do lidí a jejich skutků pronikavěji, umí číst z nejmenších detailů a navíc dovede vše poutavě vyprávět. A postavy, jejichž ústy autor mluví, dovedou se předvádět zejména tím, jak se rády shazují, aby o to víc vynikly jejich a jeho odzbrojující přednosti.
   Tak je tomu i v příběhu STAŘEC A MORD (Moba, Brno 2011), ve kterém si sympatický milenec života a žen, exemplář z rodu mužů, kteří nestárnou, na prahu zaslouženého důchodu usmyslí trochu si zahrát se svými bližními, ale aniž ví jak, octne se sám ve hře, ve které jde doslova o život a životy, kterou řídí jiní, netušíce, že i s nimi si kdosi nebo cosi krutě v měřítku doslova globálním hraje. I nevelké moravské venkovské město vykreslené s takovou znalostí, že už nemusí závidět východočeskému Okresnímu městu jeho Karla Poláčka, má svou úložku ve hře, do níž nesmějí nahlédnout ani profesionálové z mordparty, přivolaní vyšetřovat smrt úspěšného podnikatele. Kdyby příběh, v němž se mluví o sérii revolucí uměle vyvolatelných v řadě zemí velice snadno, protože „všude přece lid touží po jediné pravé svobodě, demokracii a právu na sebeurčení“, nebyl Jansa dokončil předtím, než série oranžových revolucí v arabském světě započala Tuniskem, musel by čtenář mít zato, že autor Starce a mordu prostě jen popsal, jak během nich se „nezávislá média svobodného světa“ dala nadšeně do služby zájmu zbrojařů a megakorporací v domnění (nebo snad cynicky předstírajíce), že slouží svobodě a demokracii.
   Čas od času se píše o čekání na nový velký román ze současna, a on je v knihách Jansových tu, hojně čten a imunizován příslušností k žánru, kde ho téměř nikdo nečeká a kde právě proto nerušeně zraje, zatímco uměle produkované a cenami věnčené knihy roku klouzají po povrchu a mizí, než se rok s rokem sejde. Že Jansovi nejde o pouhou četbu, ale o literaturu, i když to rád popírá, prozrazuje ve Starci a mordu mistrná legrace, kterou si úvodem dělá z teorií o románových obloucích a narativních postupech.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)