V dobách »hluboké totality« byla zábava lidu uspokojována mimo jiné také prostřednictvím Československé televize. Byly to především seriály, kterými žila takřka celá společnost. Každý odvysílaný díl vyvolal v tramvajích, autobusech, v metru, v kancelářích, zkrátka všude možně diskusi o tom, čím nás autor ještě překvapí. Král seriálů, Jaroslav Dietl, nás dovedl držet v napětí do poslední chvíle. Jeho postavy a příběhy byly napsány s opravdovou znalostí života a s citem. Čas od času Jaroslava Dietla doplnili i další autoři, kteří společně s ním vynesli tento způsob zábavy na výsluní televizní tvorby v naší zemi. Kvalita těchto seriálů přerostla jak východní, tak i západní hranice republiky. Nutno přiznat, že obsah seriálů byl čas od času, někdy více, někdy méně, ovlivněn rukou strany a státu nebo lépe řečeno lidí, kteří si uzurpovali »povinnost« hovořit za stát a stranu.
   Televizní zábava nebyla zcela určitě špatná. Koneckonců způsob silvestrovské zábavy se stal mustrem i pro komerční televizi Nova. Velkou kvalitu měly slovenské televizní pondělky - s napětím jsme očekávali, co předvedou slovenské herecké hvězdy. Většinou nezklamaly. Pravda, chybělo masivní promítání amerických krváků, porno a rozsáhlá reklama.
   Bohužel jsme ale také v minulosti byli svědky pro naše myšlení často nepochopitelných produktů východní kultury, především filmové tvorby. Někdy jsem si říkal, že jde buď o úmysl naštvat lidi, nebo o totální vlezdoprdelismus či hloupost. To už je holt ta povaha česká. »Koho chleba jíš, toho píseň zpívej« je nešťastné přísloví, v Čechách užívané velice často v praxi, a to i čelnými představiteli státu. Bohužel dnes někteří nejen zpívají, ale ještě za ten chleba platí a to především bohatstvím lidu vzniklým z jeho práce. Snad jednou opravdu vstanou noví bojovníci, přijedou blaničtí rytíři a nebo se stane zázrak a vláda věcí tvých se opravdu k tobě navrátí, lide český.
   Slýchám často, že komunisté »ukradli« komusi majetek. Snad by se to dalo vyložit i tak. Byl »ukraden« těm, kteří jej vytvořili většinou z potu a krve pracujících lidí, aby byl vrácen zpět lidu jako celku. Dnes je kraden majetek lidu konkrétními jednotlivci a slouží pak především pouze jim. »To je ale demokracie, to jsou lidská práva a správná morálka,« chrlí ze svých úst přisluhovači současného režimu. Dokud holt většina nepochopí lež a manipulaci, budeme mít docela obyčejné NIC!
   V minulosti zdaleka nebylo všechno v pořádku, bylo hodně věcí, které i nám, komunistům, lezly na nervy. Někdy něco nešlo ze zcela objektivních důvodů, ale mnohé vyvěralo z nesmyslné subjektivní neochoty. Život i doba, včetně lidí, se vyvíjejí. Za první republiky nebyly mobilní telefony, nebyly ani za socialismu. Rozmach zaznamenaly až v devadesátých letech. Proč tedy za to kritizovat ty, kteří je objektivně zavést nemohli? Ani v západních filmech z let osmdesátých se mobilní telefony nevyskytovaly. Volalo se z automatů či domácích telefonů. Soudit lékaře, že neléčili tuberkulózu penicilinem, když neexistoval, je absurdita. Odsuzovat pohraničníky za to, že hlídali hranice své země, a to poctivě a důsledně, je zločin. Dnes z televizní obrazovky, ale i z tisku a z rozhlasu taková absurdita zaznívá v souvislosti s léty socialismu. To je ona manipulace, s níž by si měl myslící člověk poradit. Dnes běží hodně a hodně televizních debat na úkor zábavných pořadů. Vymývání mozků různými rozumprdy má přednost před pobavením lidí. I když tyto debaty jsou někdy velice směšné, zatím mají zelenou. Doufejme, že už brzy začne svítit oranžová a nakonec i červená. Neúčast ve volbách cosi naznačuje. Lidé jsou určitě otráveni různými politickými ksichty a symboly politických stran. »Nepolitičtí« redaktoři nám předvádějí přemety a kotrmelce takřka nevídané.
   »Vzdát se politiky je také politika,« tvrdil Vladimír Iljič Lenin a já mu musím dát za pravdu.
   Dnešní televizní tvorbu si může každý posoudit sám. Jen něco málo pro připomenutí: Televize Nova je zpravodajství o tragédiích a katastrofách, sport o NHL, Chcete být milionářem? DO-RE-MI, Na vlastní oči, Občanské judo, americký krvák, Počasíčko, Peříčko, porno a Vladimír Železný - Volejte řediteli. To vše se opakuje týden co týden do úplného zblbnutí. Jako zadek na hrnci působí různé plačtivé telenovely: »Šaty záplatované, leč čisté, chudá jako slovo boží. Továrník René Skalský přeskočil zamrzlý potok a svoji milou, se šaty záplatovanými leč čistými, dostihl v lánu obilí. Jen klapající kombajn rušil jejich milostné vzlyky...« Tak to je Nova.
   A co Česká televize? Události, Chcete mne?, seriál ze života šlechty, Klekánice či jiný oduševnělý pořad, 102. díl zahraničního seriálu, další debata... ČT vyniká především neustálými diskusemi sedmilhářů. Říkají tomu pořady s politiky a odborníky. Není to komedie, je to směšné! Detektor lži by se roztavil skoky kmitočtů, sotva by otevřel ústa některý předák či podpředák tzv. »demokratické« politické strany. U Václava Havla detektoru není již třeba. Škoda zničeného přístroje. Tomu už stejně nikdo nevěří. Zaplať Pán Bůh, že tento tajný sólista hudební skupiny Plastic People je už na odchodu do malého domku v Portugalsku. Portugalci, nebojte se! Světový dramatik vás proslaví. Možná zde napíše další telenovelu pro televizi Nova - Milostné blouznění v olivovém háji, a jeho žena Dagmar se konečně dočká hlavní role plačící olivy.
   Lidé se před listopadem dovedli bavit i jinak. Divadelní a filmová představení, plesy i odborářské estrády zaplňovaly sály. Gott i Vondráčková plnili Lucernu k prasknutí. Existovala i celá plejáda amatérské či lidové kultury. Každý si mohl utrhnout z velké palety nabídek. Nutno přiznat, že chyběly night cluby, travesti show atd. Kultura byla dostupná pro všechny. Dnešní kultura je také přístupná pro všechny, i když někteří na ni musí šetřit jako kdysi na spartaka.
   Je dobře, že vše, co v socialismu sloužilo kultuře, neskončilo na hranici včetně těch, kteří socialistickou kulturu reprezentovali. Svého času Václav Benda navrhoval vyhodit Palác kultury do povětří jako pozůstatek socialismu. Nebýt zasedání MMF a Světové banky, tak bychom muzikál Monte Cristo sledovali na nádvoří Pražského hradu. A to by ještě budovatelé Pražského hradu museli předložit lustrační osvědčení!
   Umělci v minulé době patřili ke špičce společnosti. Lidé si určitě ještě budou pamatovat všechny ty, kteří vystupovali na večerech družby či jezdili do Sovětského svazu, nechyběli na galavečerech politických špiček, někteří se přímo angažovali prostřednictvím KSČ. Byl jsem u toho a znám je všechny. Žádný mě nemůže oblafnout současnou servilitou. Koukám na ně denně na obrazovku a žasnu. Ano, u těchto lidí platí už zmiňované přísloví: »Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.« Jsem nešťastný, že je mezi nimi mnoho těch, které jsem obdivoval, kterým jsem fandil, které jsem měl rád. Čest je spojena s těmi, kteří nezradili svůj život, svoji tvorbu a svůj vztah k lidem.
   Závěrem budu zcela konkrétní. Musím se zmínit o jednom umělci preferovaném minulou dobou. Čas od času sleduji pořad Šimka a Bubílkové, který nejdříve nesl název S politiky netančím - ČT 1, dnes nově na Nově S politiky stále netančíme. Myslím si, že Miloslav Šimek se dostal na pozici docela obyčejného hulváta, který se snaží rozesmát publikum vtipy vypůjčenými ze zaplivaných hospod. Ne, není to ten Šimek od Grossmana, jehož jméno si pro své divadlo vypůjčil. S odchodem Jiřího Grossmana, už tenkrát před mnoha lety, opustil tuto dvojici inteligentní humor. S Luďkem Sobotou či Jiřím Krampolem se kvalita nevrátila. Ze současné dvojice vyniká přece jen Zuzana Bubílková. Dovede být roztomilá, není hrubá a někdy míří zcela přesně. Takže není to Šimek, kdo je vůdčí osobností, ale Bubílková, podobně jako jí byl Jiří Grossman.
   Miloslave Šimku, proč jste si nesbalil kufry již před listopadem, před režimem, kterého se tolik bojíte? Koneckonců, kam byste jezdil? Ono živit se fyzickou prací v australském přístavu není nic lehkého. Kdyby se to tady, jak vy říkáte, »nedej bože« otočilo, budete zase státním šaškem, pokud vás ještě někdo vůbec bude chtít.
   Závěrem bych chtěl doporučit Vladimíru Železnému, aby vylepšil pořad Sedmička nebo Kotel, to je úplně jedno, o detektor lži. To bude teprve prča a pořádná televizní zábava. Pořad by se také mohl jmenovat Politici odhalují mozek. I když otázkou je, kolik se takto vybavených na české politické scéně najde.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]