Největší matematik a logik od Aristotela Kurt Gödel se narodil před sto lety - 28. dubna 1906 v Brně, zemřel 14. ledna 1978 v Princetonu, N. J. (USA). V Brně žil 18 let, pak 15 let ve Vídni, zbytek života působil v USA. Akademické kruhy ve Vídni jsou hrdé na to, že pro K. Gödela žádná jiná univerzita by nebyla vhodnější než vídeňská, ať byl Gödel studujícím vysokoškolákem nebo pak jako doktor soukromým docentem.
   Je až neuvěřitelné, jakou noční můrou se stala některá období Gödelova pobytu ve Vídni. Již od r. 1933 byl K. Gödel docentem na soukromé vídeňské univerzitě: směl sice přednášet, ale neměl pevný plat, nýbrž jen dostával za přednášky peníze úměrně návštěvnosti, takže v letním semestru 1937 tento honorář činil pouhé 2 šilinky a 90 grošů! Brzy si slušně vydělával na pohostinských přednáškách na nově založeném ústavu Institute for Advanced Study v Princetonu, kde byl velice dobře honorován a v dolarech. V příštích letech pendloval mezi Princetonem, Vídní a bohužel také sanatorii, jako v Aflenzia a v Rekawinkelu.
   Po okupaci Rakouska Němci Gödel nepatřil sám k »rasisticky« pronásledovaným. Krátce po mnichovské dohodě odcestoval Gödel opět do USA, ale již v červnu 1939 se vrátil do Vídně s úmyslem, aby se do Princetonu koncem léta vrátil již se svou manželkou. Ale to se už začala rozvíjet noční můra. Jeho americké vízum platilo pro rakouský pas, ten byl stažen, Gödelova žádost o vízum o jeho nového německého pasu byla americkým konzulem v Berlíně vyřizována zdlouhavě. Gödel musel prokázat, že byl nejméně po dva roky profesorem, což byl problém. Na vídeňské univerzitě míval přednášky jen po tři semestry, a to jako soukromý docent. Navíc děkan požádal ministerstvo, aby Gödela zbavilo oprávnění přednášet, jelikož poslední zahraniční cestu nastoupil Gödel svévolně a dal to na vědomí až dodatečně. Také si posvítili na jeho politickou orientaci. Vedoucí národně socialistického svazu docentů napsal: Gödelovu habilitaci řídil židovský profesor Hahn. Gödelovi bylo vytýkáno, že se neustále pohyboval v liberálně židovských kruzích, jelikož v té době obor matematiky byl silně pod vlivem Židů. Z toho děkan vyvodil, že Gödelovu žádost o vycestování musí komentovat asi tak, že Gödel má stěží vnitřně dobrý vztah k nacismu. A prý ještě nedorostl k tomu, aby v USA reprezentoval nové Německo...
   Mezitím vypukla druhá světová válka a při odvodu byl uznán »schopen pro službu v posádce«, jeho nemoc armádní mašinérii vůbec nezajímala. Gödel měl různé byrokratické potíže: devizová ústředna měla starosti o jeho dolary, nikdo mu nevěřil, že v USA neexistuje povinnost policejně se hlásit atd. Gödelův kolega, geniální John von Neumann provedl rozbor situace a poradil řediteli ústavu Institute for Advanced Study, jak účinně intervenovat na správném místě. A tak 23. prosince 1939 se Gödelovi uskutečnil vánoční zázrak: on i jeho manželka obdrželi vstupní vízum do USA (profesorské vízum), brzy poté i německé vycestovalecké vízum a následně různá průjezdní víza. V té době byla na »západní frontě« svízelná situace a cesta do Princetonu se musela uskutečnit přes Sovětský svaz, přes ještě neobsazenou Litvu, s přestupováním v Moskvě a pak po sibiřské železniční magistrále do Mandžuska a přes Japonsko do USA, což trvalo celkem sedm týdnů.
   V Princetonu mohl Gödel konečně klidně působit, ale vídeňská byrokratická komedie pokračovala. Ministerstvo požadovalo od rektora vídeňské univerzity zprávu o »Gödelově svévolném zahraničním pobytu a o okolnostech možného návratu«. Snaživý úředník sehnal 16 křestních listů a chyběly pouze oddací listy Gödelových rodičů a rodičů jeho manželky a také oddací listy čtyř párů prarodičů... Přesto byl nakonec Gödel říšským ministrem pro vědu, školství a osvětu »jménem Vůdce« jmenován docentem. Současně se prý Gödel ocitl pod zvláštní ochranou »Vůdce«, což je uvedeno v listině vystavené 28. června 1940, tj. 14 dní poté, co »Vůdce« obsadil Paříž. Diplom je dosud v univerzitním archivu i s potvrzením o převzetí, u kterého však chybí Gödelův podpis.
   Německý generální konzulát v New Yorku sdělil do Vídně spěšným dopisem, že Gödel v Princetonu získal další nabídky a že přijetí takové nabídky je prý »žádoucí«. Z původní kafkovské noční můry se stala švejkovina. Až do r. 1945 bylo v seznamu přednášek vídeňské univerzity uvedeno »docent Gödel nebude přednášet«.
   Ve vídeňském Palffyho paláci se koná od 27. dubna do 15. srpna 2006 výstava Gödelovo století. Kurátorem výstavy je matematik K. Sigmund. V předvečer zahájení výstavy se ve velkém sále vídeňské univerzity konal na počest Gödela kongres Horizonts of Truth (Horizonty pravdy). Z Gödelových děl česky vyšla pouze publikace Filozofické eseje v r. 1999.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]