Na propagandistu se pasoval starosta města Mostu Jiří Šulc. Jeho brožuru MOST 10 LET POTÉ vydal na křídovém papíru německý vydavatel českých novin Vltava - Labe - Press.
   Nezakrývá se, že cílem je přesvědčit občany města o "kontrastu černobílé minulosti a barevné současnosti" a otevřít oči těm, kteří si "zřejmě málo uvědomují" anebo "možná ještě stále neumí docenit". Pokus o uvědomění věčně včerejších je prostoduchý jako hurá budovatelské častušky Pavla Kohouta. S jistým rozdílem - Šulcův jazyk a styl pochází z literárního chudobince. To pokud jde o formu. Pro obsah autor chodil do klubu sedmilhářů.
   Hned na prvních stranách novému režimu přivlastnil záchranu děkanského kostela v Mostu tvrzením, že se chrám "podařilo zachránit v poslední chvíli před uhelnou katastrofou". Jak známo, přemístěn z dosahu povrchového lomu byl už v sedmdesátých letech a jeho unikátní přesun ve stoje se stal svědectvím vztahu socialistické moci ke kulturnímu dědictví katolické církve.
   Také na dalších stránkách starosta klame tělem. Tytéž stavby beze změny, případně s novou fasádou, prezentuje jako budovatelský úspěch až poslední dekády a máme věřit, že "teprve v posledních deseti letech se sem začal znovu vracet normální život". Tedy zase normalizace... V jejím rámci starosta zřejmě nechal zasypat vodotrysky: "Fontány plné odpadků v centru města nahradily lavičky," sděluje nám. Ani "reklamní vitríny už nezejí prázdnotou," píše. Sic!
   Jak se dovídáme, některé změny v Mostu jsou přímo čerstvé: "Návštěvníky mostecké radnice vítá před vstupem deska s čerstvým nápisem Magistrát" a "výhled z křižovatky u Prioru je dnes již zcela odlišný". My ovšem "zcela" odlišný obzor nevidíme ani pod lupou.
   Život za bolševika věru nebyl lehký: "Většina Mostečanů se musela smířit s životem v jednotně šedých, cihlových či panelových sídlištích". Zato "dnes už může mít o bydlení každý své představy". Ano, jen představy.
   Pokrok má dokumentovat snímek domu z Gottwaldových časů: "Namísto pětiletkových domů se objevily domy s nadstandardními byty". Žádné "namísto" se však nekonalo, nová je jen fasáda.
   Jiná černobílá fotografie vznikla ještě před terénní úpravou sídliště. Ze stejného úhlu byl pořízen barevný snímek a text se chvástá: "I nová sídliště postupně mění svou tvář". Jediná změna však spočívá v tom, že před panelovým domem už neleží dvě kola elektrických kabelů. Ať mi ruka upadne, jestli je stavbaři neodvezli už před listopadem!
   Další opět černobílý snímek ukazuje maminku se smějícím se děckem na kolotoči. Doprovodný text však pláče: "Smutně působí pohled na minulost jednoho z panelových mosteckých sídlišť".
   Smutek už mizí, neboť "radnice se právě v nejnovějších sídlištích snaží vytvářet maximum prostoru pro jeho (správně snad jejich) nejmladší obyvatele". Jak to dělá? - Byly snad některé králíkárny zbořeny, nebo starosta někoho vystěhuje na Sibiř?
   Jiří Šulc má snad za blázny i své voliče. Tvrdí jim, že v Mostu dříve neexistovaly dopravní značky! Text praví, že teprve po slavné revoluci "dopravní značení zklidnilo centrum Mostu". Kouzlem nechtěného však na staré "totalitní" fotografii křižovatkou neprojíždí žádné auto, zatímco na barevném snímku, který má dokázat, jak nám kapitalismus tutéž křižovatku šmahem "zklidnil", jsme, svatá prostoto, napočítali aut patnáct!
   Most má téměř dvacet procent nezaměstnaných, ale jeho starosta už vidí výšiny: "Vrcholem podnikatelských aktivit na území města je bezesporu továrnička na šunku". Zdrobnělý výraz Šulc použil sám.
   Bránici daňových poplatníků nákladná brožura lechtá až do posledních stránek. Ze staré i nové fotografie je zřejmé, že název obchodního domu se v Mostu "čerstvě" nezměnil, Prior se pořád jmenuje Prior. To jen bystrozraký starosta postřehl, že "kromě názvu(!) změnil obchodní dům Prior v posledním desetiletí také svůj obsah".
   Za propagandu ve Stalinově Agitpropu odpovídala Naděžda Krupská. Jak propláchnout mozek těm, co si "málo uvědomují", by vdově po Leninovi Jiří Šulc poradil.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]