Téměř třicet medailonů obsahuje kniha Ivana Brože ŠÉFOVÉ (nakladatelství Olympia Praha, 187 s.) Všechny postavy knihy mají něco společného. Tak jako jsme čítali, že z prostého prostředí se dobře uplatnili chudí chlapci (nebo i chudá děvčata), což zní přímo jako pohádka, píše Ivan Brož o podnikatelích. Ostatně i popsání růstu automobilového krále Henryho Forda (s. 63), Průkopník montážního koloběhu, tak přímo začíná: »Žil jednou velmi šikovný mechanik, který dokázal sestrojit funkční automobil...«
   Je nepochybné, že všechny Brožovy postavy prokázaly ve svém životě i díle mimořádnou vytrvalost, schopnosti, dokázaly vyvinout často neslýchanou energii, avšak bez podmínek, v nichž žily, by patrně mnoho nesvedly. Takovéto zásadní odtržení od reality je svým způsobem zavádějící. Časové rozpětí, v němž se tyto osobnosti uplatnily, zahrnuje dobu od raného novověku až po současnost. Na prvním místě stojí renesanční podnikatel Cosimo Medicejský, v jehož rysech je již možno rozeznat i cesty těch ostatních. Je sice pravdou, že tito první šéfové se nepouštěli do podnikatelských aktivit v rámci rozvoje hromadné průmyslové výroby, šli spíše cestou spekulací a jejich majetek se mnohdy rozrůstal i nekalými praktikami (což ostatně zůstalo i těm pozdějším). Předmětem popsání vývoje těchto osobností je však zaměření na vlastní úsilí po zbohatnutí, ač u některých nechyběly ani rysy mecenášů. Ti bývali nezřízeně šetrní, ale dokázali svůj majetek »pustit« i způsobem dobročinným. Někteří byli spjati s rozvojem a uplatněním nových objevů a vynálezů i v oblastech, které zůstávaly dosti dlouho stranou zájmu.
   Nemělo by smyslu všímat si jednotlivých postav Brožovy knihy, jen chci upozornit i na jistou nevyváženost: on sám by mohl do knížky jistě soustředit i mnohé jiné profily, zaměřil se však jen na ty jmenované - pocházejí vesměs ze střední Evropy a patří k západnímu okruhu civilizace, i když někteří vykonali obdivuhodnou cestu vlastně z neznáma. Příkladem by mohl sloužit třeba »mediální mogul« v oblasti tisku, Rupert Murdoch z rodiny skotských presbyteriánských přistěhovalců. Přišel z Austrálie a vyšvihl se do pozice vynikajícího manažera, skutečně přímo »mogula« světové mediální sféry.
   Za povšimnutí stojí i to, že ve vzorku šéfů figurují pouze dvě ženy - Carly Fioriniová (oblast výrobců počítačů a kancelářské techniky) a »první dáma britské libry« Clara Furseová.
   V knize najdeme popis vzrůstu i šéfů českých zemí, nebo i těch, kteří s našimi zeměmi, případně se zeměmi bývalého Československa měli něco společného. Již jsem naznačil, že mecenáš Josef Hlávka patří k výjimkám, ale pro naše země měl značný význam také Emil Škoda, Tomáš Baťa, šéf sítě McDonald's Ray Kroc aj.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]