Již desítky let sbírám staré pohlednice českých měst a vesnic a tak se mi dostaly do ruky i do mých sbírek různé pohlednice od mnoha osobností naší kulturní historie: spisovatelů, básníků, hudebních skladatelů a hudebníků, ale i jiných význačných osobností českých dějin ze všech úseků našeho národního života.
A tak jsem před časem získal několik lístků od básníka Petra Bezruče, kde je několik veršů, jež asi nejsou známé. Chtěl bych zde některé citovat.
22. 4. 1943 posílal básník lístek Ivanu Sabinovi do Letovic a píše zde: »Ve čtvrtém válečném roce, užijte krásné velikonoce. V. V.« V. V. jsou iniciály jeho vlastního jména Vladimír Vašek. A k tomu přimaloval hlemýždě. Na rubu pohlednice byl obrázek mlýna v Kostelci na Hané a byla zde napsána básnička: »Mlýn v Kostelci na Hané. Chodíval jsem chodíval, kolem toho mlýna, vzpomínal jsem vzpomínal, rodu stařenčina. Hučel známým nápěvem, mlýn nad Opavicí, z mlynářského cechu jsem, také po přeslici. Petr Bezruč.«
15. 9. 1952 posílá básník lístek, který pro něj nechal natisknout - zřejmě k oslavě výročí narozenin - ROH zaměstnanců spojů v Praze a v Olomouci (původním povoláním básníka byl poštovní úředník). Na pohlednici je velký krokodýl s pošťáckým vozem v pozadí a básník zde veršuje: »Pětaosmdesát let a ještě tu straší kmet. Ač nám písmo dovoluje, žít jen sedmdesát let a tak všem se klaní kmet, jenž už žije přes účet. Neměl by už odletět v tajemný, záhrobní svět, kam patří ten starý skřet. Půjdu, půjdu, však ne hned, jízlivý se šklebí děd. Petr Bezruč.«
A opět 15. 9., ale 1957 posílá lístek, na němž je vyobrazen ještě s fajfkou a s kaktusem. Lístek posílá Ivanu Sabinovi do Rajhradu u Brna a veršuje: »Došlo tisíc gratulací, děkuji Vám za tu práci, posílám Vám do vínku, také pěknou vzpomínku. Petr Bezruč.«
Nedávno jsem získal jednu pohlednici, jež byla zaslána 13. 2. 1921 na adresu: »Slečně Helce Sázavské v Královských Vinohradech«, kde se píše: »Fenomenální pozdrav z akademického věnečku« a podpisy: Jarek Novák, Vlasta, Líba, Majer, dva podpisy nečitelné a další podpis - Franz Kafka! Je vidět, že německy píšící spisovatel židovského původu žil v Praze v českém prostředí a stýkal se s tehdejší pražskou mládežnickou inteligencí. O tom svědčí už jenom ta skutečnost, že byl účastníkem »akademického věnečku«, tedy zřejmě zábavy české vysokoškolské mládeže.
Ve své sbírce mám velmi mnoho pohlednic zaslaných českými literáty (Jirásek, Arbes, Březina, Neruda, Majerová atd.), ale i hudebními skladateli.
Tak vlastním dvě pohlednice, které odeslal hudební skladatel Rudolf Friml. První - s obrázkem Lázní Bělohrad - odeslal z Prahy 31. 7. 1901, aby oznámil slečně Vlastě Ambrožové z Královských Vinohrad, že »přijde dnes ve čtvrtek po 4 hodině«. Druhý poslal téže adresátce 18. 3. 1902 od Niagarských vodopádů, přičemž na pohlednici připsal notový záznam písně Za vodou, za vodou, za vodičkou a Andulko, mé dítě. V lexikonu jsem se dočetl, že se Friml vystěhoval z Čech až v r. 1906, znamená to tedy, že se z USA do Čech ještě vrátil.
V USA se proslavil, vytvořil čtyři známé operety - Rose Mary, Král tuláků, Karolinka a Španělská vyzvědačka. Píseň Oslí serenáda z Rose Mary se ve 30. letech minulého století stala známou po celém světě. Kromě toho složil mnoho jiné hudby.
V době 1. světové války se na Frimla, tehdy již zámožného člověka, obrátili činitelé českého odboje, aby odboj finančně podpořil. Tehdy se do hnutí za samostatný československý stát postavilo mnoho českých intelektuálů z USA, ale Friml odmítl. Do odboje se zapojil zdejší malíř Vojtěch Preissig, který namaloval několik plakátů a pohlednic propagujících naši státnost a vyzývajících americké Čechy i Slováky ke vstupu do čs. legií ve Francii.
Mám i různé politiky z doby první ČSR od Masaryka až po Beneše, ale i Kramáře atd. Ale mám i pohlednice s podpisem Dolores Ibarruri nebo Jurije Gagarina (dokonce s věnováním, když byl v Karlových Varech).
Vlastním též podpisy s věnováním Mikoláše Alše, Maxe Švabinského a různých jiných českých malířů, ale i významný sportovců, jako byl Franta Nekolný, Gustav Frištenský, a z novější doby Zátopek, Čáslavská a další. Ve sbírce nechybí ani mnoho divadelních a filmových herců, neboť i ti píší dějiny kultury českého národa.
JIŘÍ JOHN, Sokolov
Autor: JIŘÍ JOHN
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |