Helena Ulbrechtová je autorkou publikace Lužickosrbská literatura: její vývoj a pozice mezi středoevropskými literaturami, kterou vydalo nakladatelství Karolinum v Praze v roce 2009 a která má 296 stran.
   Lužickosrbská literatura se nalézá na rozhraní mezi dvěma kulturami a dvěma jazykovými světy – německým a slovanským. Vznikla relativně pozdě a časem se rozdělila na dolnolužickou a hornolužickou literaturu. K hlavním představitelům její obnovy patří básník a publicista Handrij Zejler (německy Andreas Seiler, 1804-1882), který je označován za zakladatele lužickosrbského básnictví.
   Za nejvýznamnějšího básníka v pozdním 19. století je považován katolický kněz Jakub Bart-Čišinski (1856-1909), který jako první uvedl lužickosrbskou literaturu mezi evropský pozdní romantismus. Mezi Čechy býval dosti znám až do poloviny 20. století a často byl do češtiny překládán. Byl ovlivněn českými básníky, především Vítězslavem Hálkem a Jaroslavem Vrchlickým.
   NDR se lužickosrbskou literaturou pyšnila jako důkazem přátelství a bratrství mezi Slovany a Němci. K nejslavnějším prozaikům se řadí Jurij Březan (1916-2006), který je znám svými romány o Krabatovi (folklorní postava), ty byly také zfilmovány. Kdysi existovaly četné kontakty lužickosrbské literatury s Prahou, kde ještě na počátku 20. století byl na Karlově univerzitě lektorát pro lužickosrbský jazyk.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]