(úryvky z chystané knihy)
Abélard a Heloise
Nevlídné okolí je donutilo vstoupit do kláštera.
Abélard (čtyřicetiletý učenec + řečník + skladatel + zpěvák) naléhá na uzavření sňatku, leč Heloise (sedmnáctiletá) mu v dopise odpovídá
Má touha se změnila v šílenství, lásko. Nikdy jsem u Tebe nehledala nic než Tebe. Tobě připadá manželka počestnější, svatější, ale já chci být Tvojí milenkou, chci se líbit Tobě - ne Bohu. Dávám přednost lásce před manželstvím. Nechci jeho pouta. Tvá Heloise.
L. P. 1. 5. 1122
Abza
Dcera abcházského krále - narkomana.
Dvorní šašek míchal otci i jí opojné nápoje.
Král si s Abzou hrál a dvořané se dívali.
V jednu chvíli král procitl a chtěl probodnout služebníka i dceru, leč bohové ji proměnili v túji.
Adam
Prvý muž z hlíny prvé hory Garizim.
Provinil se proti moci ne hříchem, ale vzpourou. Jím začala cesta ke svobodě. Podle židovské legendy mu Jehova dal
ženu Lilit.
Po čase mu přespříliš vyváděla, utekla a nevrátila se, ani když jí Hospodin přikázal. Okolí jí říkalo
čertice lásky.
Adam chodil sto čtyřicet let rájem sám, až mu Bůh udělal Evu, leč později vyhnal oba.
Cestou do vyhnanství - podle arabské báje - si Adam na památku utrhl větvičku myrty.
Podle indické pověsti upadl Adam na jakési hoře ve Srí Lance. Najednou mu všechno přišlo líto, rozplakal se a ze slz vyrostly nejkrásnější stromy. Brečel sto let, přiletěl archanděl Gabriel a pravil:
Vše odpuštěno
I plakal Adam ještě víc a ze slz radosti vyrostly fialky.
Eva jako symbol ženství, moudrosti, něhy a krásy má mnoho předchůdkyň v dějinách: Ištar, Astarté, Hathór, Afrodíté, Venuše.
Podle židovské legendy Eva počala Ábela s dobrákem Adamem, Kaina pak se zlým andělem.
Adónis
Nejkrásnější z bohů syrských a řeckých.
Všechny bohyně se do něho zbláznily, i Afrodíté, což rozlítostnilo boha podsvětí.
Stáhl ho k sobě, leč na celém světě začaly ženy trucovat.
Tak jim ho pouštěl - od března do září.
V den jeho příchodu propukaly všude dívčí orgie, dívky myly jeho sochy, posypávaly je ovsem a pily víno.
Aida
Etiopská princezna, která se zamiluje do egyptského válečníka.
Stejně tak učiní Amneris, princezna egyptská, ale faraon nařídí pohřbít vojáka zaživa.
Aida s ním odejde umřít do hrobky, kam přijde plakat i Amneris.
Operu Aida složil Giuseppe Verdi.
První představitelkou Aidy byla česká pěvkyně Tereza Stolzová, k níž skladatel vzplál ohnivou láskou.
Akhataymitat
Označení prosincových svátků ve starém Peru.
V posledním svátečním večeru se konal běh nahých občanů rozkvetlým sadem.
Start byl po východu Měsíce - pádilo se k totemovému kůlu na Kopci vzdechů, kde jste si mohli chytit koho chcete a milovat se s kým chcete až do svítání.
Balonová loterie
Měla proběhnout na podzim roku 1883 ve Vídni.
Navrhla ji dvacetiletá majitelka vzdušného korábu. Mělo se prodat 24 000 losů po jednom tolaru.
Úvaha zněla
Vyhraje-li vdaná žena, dostane 4000 tolarů, vyhraje-li ženatý muž, dostane 6000 tolarů.
Vyhraje-li svobodný muž, může si vybrat buď 8000 tolarů, nebo majitelku i s balonem.
Vídeňský magistrát loterii nepovolil, odvolávaje se na necudnost propagačního textu.
Benátská milostná balada
Ty
jak lotos
v zátočině vykvetlas
Já
k přístavu tě doprovodím
Ty
jak zlatý luny člun
kam se ti zachce poplaveš
Já
jak v kleci polapený pták
touhou budu umírat
Catullus
Neměl rád Caesara, takže neváhal napsat tuto báseň
Teplouši Caesare
ty otče vlasti náš
slyš
jsi žrout
a falešnej hráč
V knize Písně pro Lesbii najdeme poté, co se rozešli, tyto verše
Už se nerozhlížej po lásce
jež mému srdci vládla
je mrtva lásko láska
mrtva jak květy podzimu
pod ostřím rádla
Cowley
Hrabě brytanský, vysoký 225 cm.
Patnáct let ženat s Violettou N.
Při rozvodovém řízení ona uvedla a on přiznal nevěru třikrát denně.
Oženil se znovu a opět rozvedl.
Žalobkyně křičela a on přiznal mimomanželské milování dvakrát denně.
Při třetím rozvodovém řízení se usmál
a zvedl tiše palec levé ruky.
Čas
Moudří jej od nepaměti označují jako
věčně tekoucí přítomnost
jako něco, co plyne
odnikud nikam
něco, co mnohé stvoří, zničí však vše
Epikuros o něm napsal
Nejsi pánem zítřejšího dne
neodkládej tedy radosti dneška
neb ve věčných odkladech
utíká život a umíráme
aniž jsme si našli chvilku
pro sebe
Jiný mudrc radí
Zacházej se svými vteřinami
jako klenotník
se zlatým prachem
ale pro váš dnešní večer poslyšte slova básnířky
Včera - ne
zítra - ne
dnes je dnes
světe zboř se
láska zůstává
a ty vteřino
ty se třes
Lidové názvy smyslné
nevěstka
harapanna - tanečnice - ptákovnice - dorota - hampejznice - kvapnice - panna z bezu - koroptvička - ploutev - chaluha
lůno
konejška - schovanka - řasnatka - cabulka - kašna
poštěváček
rundidlo - předběžník
ňadra
blížeňátka - poňoukadla - drážďátka - předsevzetí - přednašima - modré oči
hýždě
zachulka - zachule - zanašima
milování
bacání - ševelení - česání
pyj
frňous - vašnosta - klabrdón - čičák - potměpích
Madame Pompadour
Kdysi manželka pana X., později metresa krále Ludvíka XV., zvaná madame XV.
Nedlouho po svatbě utekla na královský dvůr, kde vzlykajíc lkala, že ji žárlivý muž mučí a dobrák vládce se jí ujal, což ho o něco později přišlo prý - každý měsíc - na půl druhého milionu franků.
Na její náhrobní kámen navrhoval jeden z těch, kdo ji dost dobře znal, tato slova
Zubatá do deseti
panenská do třinácti
děvka víc než dvacet let
kuplířka
až do nežití
Jsouc od prvních měsíčků bezzubá, živila se hlavně zmrzlinou.
Marco Polo
Středověký cestovatel a spisovatel.
Když se ho na jedné klášterní besedě ptali, co si myslí o panenství,
odvětil s úsměvem
Já o tom moc nevím, leč sdílím názor tibetských mnichů
Nemělo by trvat déle než pět tisíc nocí.
Marie Kristina
Královna španělská.
Šlo o nymfomanku a žárlivý král nařídil chytat její milence do sítí a dvakrát týdně vyvážet na Filipíny.
Po vládním převratu emigrovali oba do Paříže, kde Marie ustavičně hleděla z okna a vyhlédnuté krasavce nechávala doprovodit do své ložnice.
Jednou spatřila na střeše nedalekého paláce nedospělého pokrývačského učedníka, který - ač se bránil zuby nehty - musel a po skončení milování ho královna hladila a šeptala
Umíš, chlapečku, umíš,
fakt, strašně krásně umíš,
děkuju a jmenuji tě hrabětem.
Papež udělil Marii řád
Řád růže ctnosti
květ ze zlata ve Vatikáně posvěcený a dal jej k ní odvézt fiakristou ve zlatém kočáru, zvaném
Růžový kavalír
Oděv
Jeden z nesmyslnějších výrobků na Modré planetě, neboť často přivolává tajemno, jež vzrušuje víc než nahota.
Prvé bikiny oblékly atletky na Sicílii asi před patnácti stoletími.
Prvá podprsenka se objevila v Paříži v březnu L. P. 1889.
V srpnu 1783 podepsal císař Josef II. nařízení
by žádné dítě pohlaví ženského
které by šněrovačku na svém těle mělo
nebylo do školy vpuštěno
Ochrana proti početí
počínání známé i u včel
Prostředky proti otěhotnění používány i ve starém Egyptě, jak o tom svědčí mumie, u nichž byly nalezeny v pochvě tampony napuštěné směsí
datlí, medu a akácie
Židovské ženy pily jakýsi tajemný nápoj, vhodný prý též pro vyvolání touhy po milování.
V Austrálii se tenkrát doporučovalo dělat stojky
na kameni neplodnosti
třetí den po milostných hrách, ale dnes - i zde - je doporučován spíše
přezuvník
neboli kondom, vynález anglického lékaře
Condoma,
proti kterému dal papež nedávno zvonit po celém světě, neb jde prý o
vynález ďábla
Osvěta pohlavní pražská
bděla nad zdravotní bezúhonností
Města mrtvých vinic
již L. P. 1620,
o čemž svědčí kreslený leták lékaře
Hyppolita Guarinoniho
tohoto znění
Varování pro otce dbalé cti rodiny své, by svým děvám
projížďky saňmo
nedovolovali neb mnozí vozatajové vozidlo s dívkami převrhujíce na dívky oumyslně padají, čímž ony škody na panenství
nezřídka utrpují
Pablo Casals a Martita
světově známý violoncellista minulého století a jeho žena
Bylo mu devadesát tři, když napsal
Martita je zázrak.
Po prvé jsme se setkali na hudebním festivalu v Prades.
Přijela z Portorika.
Bylo jí čtrnáct, mně přes sedmdesát.
Já viděl
ona je celá jako má matka.
Před svatbou jsem jí pošeptal
já vím, že jsem starý, ale já tě potřebuju, protože tě miluju.
Začala se smát a plakala a křičela
nejsi starý, nejsi, já mám své jiné oči.
Po svatbě jsme odjeli do Portorika. Nikdy jsem tam nebyl. Od prvé chvíle jsem cítil, že tady byl můj dávný domov.
Navštívili jsme město Mayaquez, kde se narodila má matka a u toho domu jsem řekl Martitě
to je ten dům
Zavrtěla hlavou a zašeptala
není
tady se narodila moje matka
Třináctého listopadu
moje taky ten den
hlesl jsem.
Stáli jsme u sebe a plakali.
Napadlo mě, že jsem se zbláznil.
Když jsme se uklidnili, vyndal jsem svůj nástroj, usedl na balkón toho domu a hrál
ukolébavku
kterou mi matka zpívávala.
Prožil jsem krásný život
s hudbou
s Martitou zázračnější
Pablo Picasso
a
Francoise Gilotová
španělský malíř, grafik, sochař, keramik
a jeho žena - malířka, o čtyřicet let mladší
Prožili spolu řadu let. Když jejich vztah končil, přišla mu poděkovat a později popsala rozhovor této chvíle takto
Pablo začal vzrušeně dýchat.
Mlčel.
Potom strhl ze zápěstí hodinky,
které jsem mu věnovala k osmdesátinám
a tiše řekl
Můj čas už není
tvůj čas, Francoise
Já jsem je - za nějaký čas - dala dítěti, jehož byl otcem
Pařížské nevěstky nejlacinější
zvány
grizetky a midinetky
Šlo většinou o krejčovské nebo kloboučnické dělnice.
V roce 1790 vychází v rámci oslav prvního výročí Velké revoluce
adresář pařížských nevěstek
s udáním požadovaného honoráře. Nese označení
Tarify děvčat z Palais Royale
Patent manželský
Je vydán v Podunajské monarchii v devatenáctém století po velkých bojích v parlamentu a dovoluje řešit některé manželské spory i úřadům světským.
Doposud tak činily soudy církevní, většinou zaujaté proti ženám.
Ještě nedávno - ve dvacátém století - tvrdil jeden velký učenec, že
muž = duch
žena = hmota
Pietro Aretino
benátský malíř, spisovatel a mnich, jehož nejznámějším dílem jsou
Rozpravy o mravech kurtizán
během nichž poučuje matka Nana šestnáctiletou dceru Pippu o životě těmito slovy
svět patří srandistům
teď je všude tolika kurev
že budeš-li to flákat
nevyděláš si ani na večeři
Další jeho knihy nesou název
O Kristově lidství
O životě Panny Marie
V šestnáctém století založil pornonakladatelství - první v Evropě, pročež od té doby jsou Benátky zvány občas i
Mekka porna
Petro celý život toužil po kardinálském klobouku, leč papež - Julius III., ho povýšil jen do stavu
rytíř svatého Petra
Pohlavnost - sexualita
Jeden ze tří hlavních projevů života
a pokud máme na mysli touhu udržet jej na Modré planetě co nejdéle, potom asi jev nejdůležitější, nemluvě o tom, že jej můžeme pokládat za
zázrak zázraků
zázrak nejkrásnější
ať jej vztahujeme na hry s pohlaví opačným
heterosexualita
nebo stejným
homosexualita
Vidíme, že jevy pohlavní provázejí člověka od prvních hodin žití až do posledních jeho dnů a přinášejí mu pocity
zdraví - radosti
slasti - uspokojení
Někdy bývá pohlavnost prostoupena až šílenými projevy duševními, jindy spíše tělesnými, vždy však pohádkovými a všimněte si
Každá jsme jiná
a
časem se měníme
Pražská žárlivka
Jde o Louisu dceru bankéře a směnárníka Eliáše I. V., která se v devatenáctém století zamilovala do zpěváka jménem
Giuseppe Siboni
a jezdila s ním po Evropě od opery k opeře tak často, až začala žárlit.
Jednou v londýnském divadle ztropila skandál, když Giuseppe zpíval duetto s Carmen.
Louisa hodila na jeviště deštník, pravou botu, vyběhla do mlhy a skočila do Temže.
Vytáhli ji a dopravili do domu šílených a na otázku, proč tak učinila, odpověděla tiše službu majícímu lékaři
moc moc
zpíval moc vroucně
moc
Pražské cechy
dbaly i na slušný milostný život svých členů a jejich rodinných příslušníků, jak vyplývá z dopisu
rady cechu kožešnického
Mistru
Matěji Stavolovi
s varováním, že
jmenovanému řemeslnické oprávnění odeberou a z Města mrtvých vinic vystěhujou, nenechá-li jeho žena
oněch skutků hampejzných
L. P. 1771
Pražské nevěstky
až do nedávné doby se dělily na
domecké - prodávaly sebe v domech
pohostinské - tužily se v hospodách
haldecké - vrtěly se na hromadách klád na březích Řeky bloudění
dvorské - chichotaly se na Hradě
Tehdejší kronikář o nich jednou napsal
mudrá šlundra ta se tak pěkně ufifluje a uhladí
nu řekl by mnohý
- toť žádná kurva -
leč paní korouhevná
as
Pražský zhýralec
označen tak ve století devatenáctém purkmistr hlavního města
Jan Křtitel P.
neboť ač třikráte ženat
naposled se slečnou Beelemovou
guvernantkou u hraběte Nostice
vdovu po rytíři Czechovi z Czechenhercu
poctivou to ženu jménem Zdencie
údajně
do jiného stavu přivedl
Psýché a Érós
Ve starém Řecku
Érós
bůh milostných her a vůbec něžného milování, do kterého se šíleně zamilovala dokonce i lidská duše
Psýché
Když se nepovedlo ji z té nelehké choroby vyléčit, odletěla na Olymp, aby jí vládce světa Zeus udělil povolení k milování s Érótem.
I stalo se pod podmínkou, že jejich hry budou probíhat pouze potmě, neboť se Diovi zdálo, že mladík neoplývá krásou.
Usmála se, poděkovala a nějaký čas - ač zvědavá - to vydržela.
Až jednou - za tmavé noci - křísla křesadlem a uviděla, co chtěla. On, jsa syt, spal.
Všichni však vidí všechno a tak Zeus obdržel nekolikerá tajná hlášení, takže mu nezbylo než Psýché potrestat a to tak, že kdykoliv se duše člověka hluboce zamiluje -často polyká slzu
Sapfó
Říká se o ní, že patří mezi nejoblíbenější básnířky starověku.
Žila tenkrát na ostrově Lesbos mezi mnoha dívkami, nevyhýbala se jejich milostným hrám, takže se dodnes mluví o nádherné
lásce lesbické
Ukázka z její tvorby
ó
kéž by zdvojila se noc
a
jak vichřice když letí v den
by
Érós z vesmíru se ke mně snes
a
o lásce by zpíval mi něžně
o dívce
s ňadry voňavými
s rozkrokem motýlím
já sama teď
na měkkých kobercích
na lůžku nachovém
sama
tiším si touhu svou
touhu
po dívkách vlasatých
po klínu z ebenu
Ó kéž zdvojila by se noc
Později se zamilovala do jakéhosi
Faóna
a když poznala, že její láska je zbytečná, skočila do propasti pod leukadskou skálou, leč mohla tu prý ještě aspoň dvě stě roků zůstat, neb mnozí nazývali její verše
zlaté růže ve stříbrných vázách
a kdosi o ní dokonce pravil
naučila mluvit duši
opilou láskou
Operu Sapfó složil Francouz
Charles Gounaud
Židovský sňatek
Neměl být ovlivňován mamonem.
Mamon je podle Židů porušením božího pořádku a zasluhuje opovržení.
Hůře bývalo v 18.-19. století, kdy úřady povolovaly ženitbu jen nejstaršímu synovi, což ti mladší řešili svatbou
na střechách ghetta
kam místo muzikantů a šaška zvali
hvězdy a Měsíc
Autor: Eiblová - Hovorka
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)