V podvečer 1. dubna jsme na ČT2 shlédli dokument Petra Lokaje Kati a blázni, obraz života v temných časech Protektorátu Čechy a Morava za války. Připomenuti byli kolaboranti různé ráže, vévodil jim Emanuel Moravec. Komentující historici právem odsoudili jeho bezvýhradnou oddanost agresivní politice Třetí říše v boji za Novou Evropu, horlivou propagaci nacistické ideologie, včetně učení o nadřazených a podřazených rasách, neúnavné angažmá slovem i perem vůbec a ve funkci ministra školství a osvěty zvláště.
S úžasem jsme však zaslechli výrok patrně nejmladšího z historiků, že prý »alespoň jednou Moravec nelhal«, a to když u příležitosti československo-sovětské smlouvy z roku 1943 se dal slyšet, že »zrádce Beneš spolu s diktátorem Stalinem zosnovali v Moskvě přeměnu Československa v sovětskou republiku«.
I velmi mladý historik by měl vědět, že Československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a hospodářské spolupráci byla připravena naší vládou v Londýně, se souhlasem západních spojenců, podepsána prezidentem Edvardem Benešem 12. 12. 1943 v Moskvě, a že odpovídala plně přesvědčení a přáním lidí doma.
Emanuel Moravec, předseda Ligy proti bolševismu, ve snaze zdiskreditovat exilovou vládu v Londýně, podsouval prezidentovi Benešovi lživě bolševicko-destrukční úmysly. Edvard Beneš nebyl ovšem žádným Stalinovým emisarem, jak by ho chtěla dehonestovat černobílá kritika krajní pravice, nebyl ani »reprezentantem reakční buržoazní politiky«, jak ho oznámkovala černobílá kritika radikální levice. Prezident Edvard Beneš byl zastáncem socializující demokracie a velice si přál, aby systémy západního kapitalismu i sovětského socialismu žily vedle sebe v souladu, bez rivalit a nepřátelství, ve spolupráci a vzájemné shodě – i po válce. Přál si konvergenci jich obou. Na této otázce závisí, podle jeho mínění, veškerý osud celého světa a jeho rozumný nebo násilný a nešťastný vývoj. Nedojde-li k vzájemné toleranci jich obou, pak »běda, běda nám všem bez rozdílu«, předvídá Edvard Beneš roku 1947.
Místo konvergence přišla studená válka, pád socialistického bloku, konec bipolarity světa, současná rizika a katastrofy globálního finančního systému. Vize Edvarda Beneše byla bezesporu správná a jeho předvídavost se potvrdila a potvrzuje dodnes.
Autor: STANISLAVA KUČEROVÁ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)