Předvolební naháněčka může bezděčně podrazit nohy či namydlit schody právě těm stranám, které mají dost peněz, aby mohly polepit celou republiku.
   Strana Topolánka, čerstvého vánka, od níž nemůže přidout nic jiného než zatuchlé větry, vsadila na politický turismus. Snad i proto, že v jejích řadách kráčí tolik partajních turistů. Olepila každý sloup modrou značkou, jež prý zavede nás všechny společně čili ve stádu nikoli do Říma, nýbrž do zsinalého ráje.
   Nápad je to vskutku trefný. Stačí nahlédnout do pravidel značení turistických cest.
   Modrá je vyhrazena pro putování za památkami jako jsou kostely, zámky (nikoli podzámčí!), hřbitovy, hladomorny, šatlavy, padací mosty, muzea, skanzeny, panoptika, trosky, zříceniny a ruiny všeobecně. Pro putování za něčím, co tu už bylo a co by se už nikdy nemělo vrátit.
   Zelená nás zavede k přírodninám jako jsou propasti, strže, trniny, houštiny, tůně, slepá ramena, močály, blata, bažiny...
   Žlutou si vybírají ti, kdo touží po zkratkách, po dočasných spojnicích mezi kariérou a přesvědčením, po politických zkratech.
   Červená je předurčena pro dlouhé tratě, červeně označené cesty překračují hranice krajů, jsou tedy jaksi meziregionální, proboha - internacionální!
   První značená cesta v Čechách vedla z Berouna na Karlštejn, později dostala jméno Naprstkova podle zakladatele české organizované turistiky.
   A byla - podržte se - rudá jako malina, jako jahoda, jako rajče, jako pracovníků krev!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]